Deathstalker I (1983)

Z dnešního pohledu jde o ukázkový příklad filmového braku, který se svezl na vlně úspěchu snímku „Barbar Conan“ (1982) a stal se jedním z mnoha filmových pokusů vytěžit své ze vzniklé popularity žánru „meč a magie“. Už při prvním pohledu je zřejmé, že vznikl s minimálním rozpočtem a ambicí. I proto byl určen přímo pro video distribuci, což o jeho kvalitách vypovídá víc než dost. Kritici jej tehdy rozcupovali na kusy, ale diváci ve videopůjčovnách, v devadesátých letech včetně těch československých, mu paradoxně udělili poctu. Stal se kultem. Srovnávání s Conanem bylo nevyhnutelné, ale z dnešního odstupu to už působí úsměvně. Tady se totiž srovnávalo nesrovnatelné. Scénář je chatrný, postavy ploché a děj připomíná spíš sled náhod než promyšlenou výstavbu. Místo skutečné fantasy atmosféry se nabízí směs bezúčelné brutality, teatrálního patosu a nahoty, která jakoby měla suplovat chybějící napětí. Akčních scén je sice dost, ale jejich choreografie je zmatená a kamera často neví, kam se dívat. Když se k tomu přidají papundeklové kulisy a zjevná snaha tvářit se velkolepě, působí výsledek spíš jako amatérské divadlo na pouti. A přesto. Právě tato směs nechtěné komiky, přehnané vážnosti a levné estetiky dává filmu zvláštní kouzlo. Je tak špatný, až se stal fascinujícím. Dnes už funguje hlavně jako nostalgická relikvie pro fanoušky zapomenuté éry videokazet.

Tehdejší fantasy se ničeho nebály, ani nahoty, ani sexismu, nebo narážek typu: nemám nic proti tomu zmlátit ženu, když si to zaslouží (tehdy prošla bez povšimnutí, dnes by padaly hlavy). Chlapi byli drsní a ženy sexy přívěšky určené k zachránění. Dnes jsem sice jako člověk dál, ale klidně se na něco takového podívám, aniž bych měl potřebu se stydět nebo omlouvat za chlapy. Jediný díl původní série, který stojí za vidění.

Je to discount Barbar Conan, který má svoje kvality. Obrovská spousta nahotinek, fakt záporný anti-hero, kterého nikdo nezajímá a ošuká všechno, co vidí. Issue je, že je to célkem cheap :( Pár scén tu bylo fakt legendárních: Např. kouzelník přemění týpka v holku a první myšlenka Deathstalkera je ho znásilnit (což skoro i udělá). Nebo trippy koláž turnajových soubojů s ujetou hardcore elektronikou v pozadí a souboje sestávající se z dvou týpků hlavičkujících jeden druhého do bezvědomí a chlápka s kladivem, který někoho rozmlátil tak, že z něj zůstala jen kaluže krve ne větší než rozlitá sklenice.

Deathstalker je fantasy trash z dob kdy obdobný filmy prožívali svůj největší rozmach a slávu. Dnes už se člověk na tyhle filmy podívá spíš jen z těchto tří důvodů. Buď aby se zasmál nebo že tyhle filmy miluje no a nebo tak trochu z nostalgie na tyhle časy. U mě je to ten třetí důvod. Měl jsem prostě chuť na nějakej kousek Conanovskýho ražení. A volba padla na Deathstalkera. Kouzla a magie, polonahá těla, teatrální herecký výkony,.... No asi jsem dostal to co jsem očekával. Slabší 3hvězdy

Jedno ze dvou fantasy v roce 1983 a začátek čtyřdílné série, kterou jsem nikdy neviděl. A podle očekávání děsný béčko. Tupý svalovec Deathstalker se po chvíli váhání vydává získat tři magické věci a zabít patetického čaroděje Munkara s nakreslenou pavučinou na hlavě. Příšerně laciný, bez příběhu či aspoň béčkově zajímavých postav. Určitá zábavnost tomu nechybí - je tu spousta nahotinek, pár pěkných masek (prasečí muž), brutalita a spousta akce. Jenže tak akce je mizerně natočená a chaoticky nastříhaná, finále je doslova o hovně (SPOILER: Čaroděje zlikvidují vesničani). Odpad to není, ale neblíží se to ani k průměru. 2*.