Čuk a Gek (1953)

Od četby Čuka a Geka (a Odvážné školačky) mě uchránil v poslední vteřině Listopad, ale i tak jsem věděl z nějaké ukázky, že si chlapci kdesi v tajze vařili (myslím, že neúspěšně) jáhlovou kaši. Celý tento film se mi tak proměnil v očekávání tohoto kulinářského okamžiku, na nějž nedošlo stejně jako na cokoliv, co by mě probralo ze sovětské sněhové letargie, která mě zasypala krátce po úvodních titulcích.

Čuk a Gek jsou realistickým filmem věrně ukazujícím reakce dvou kluků, kteří se poprvé v životě vydávají na cestu a hned z Moskvy do tajgy, poprvé se setkávají s jeleny, veverkami, sovami, zvědavě zkoumají pasti na zvěř, na vše se ptají, fantazírují, nadchnou je koněm tažené saně i míhající se krajina při cestě vlakem. Film zcela bez nepravděpodobných dramat. Nic víc, nic méně. Z takhle skutečných, obyčejných dětí našich všedních dní jde snad mít radost jen ve skutečnosti, ne ve filmu. Je-li film jako pohled z mého okna, neměl bych se spíše dívat z okna? Nebo ty děti dělat?

Nu što. V dalékej Maskve žýl Čuk i Gek i takája máma óčeň charašája. Taváryšč ótěc rabótal daléko i adínoho dňa sam sóbě zagavarýl: Kak éto što, papóšlu tělegráma i pazvů ku sóbě rybjáta i ženštínu. Kak zadůmal tak zarobýl. Nu i o tómto jesť étoj charóšij fílm, katóreho jesť nůžno smatréť v balšójim i velíkym růskym jázyke, patamů što dabíng čéskyj jesť ako góvno razdupáne i špinávoj sabákoj popliváne. Nu jiščó raz, film jesť kvalítnoj i ja gadnatím jégoj 3 i 1/2. Dasvidánija.

Tak jsem se konečně dočkal! V dobách, kdy byl Čuk a Gek předmětem našich strojených rozhovorů v rámci výuky ruského jazyka, jsem si (nevím proč) myslel, že Čuk a Gek jsou psi. Filmu nelze nic vytknout. Průhledný děj plynule směřuje ke zdárnému konci. Bohužel film také nedokážu za nic pochválit. Největší ránu však filmu dal novodobý český dabing. S překladem (ať už dialogů nebo titulků) si také hlavu nikdo nelámal. A tak jednu a tutéž osobu v rychlém sledu nazývá strážníkem, strážným a hlídačem. Ovšem za vrchol hnusu považuji dabing. Chápu, že z hlediska pohodlnosti a rychlosti je výhodnější, když dva malé chlapce nadabují ženy, ale poslouchatelné to opravdu není. (čtvrtek 18.08.2009)

Krásný starý ruský film. Co více k tomu dodat? Příběh maminky se dvěma dětmi, která se vydá navštívit do vzdálené tajgy svého manžela a otce dětí. Čug a Gek ještě před odjezdem nechtěně ztopili telegram od táty, že mají přijet později.Tak se vydají na cestu, ale táta je nečeká. A tak všichni musejí několik dní přežít uprostřed lesů… Opravdu hezký film, který mi připomněl pohádku Mrazík, možná to bylo tou hudbou…anebo ruskou atmosférou? Nic bych mu proto nevytkla, i když uznávám, že někoho může pohoršit tehdejší vychvalování Moskvy, ať už z řeči vypravěče či v závěrečné písni malého hrdiny. Já bych filmu nic nevytkla, sice jsem dříve několikrát přečetla knížku (a ta bych řekla, že byla lepší), ale i tak jsem se na něj podívala s chutí. Více nemám co říct, snad jen… Podívejte se:-)