Co s Péťou? (2025)

Moje první asociace při sledování tohoto dokumentu byla, že sousedce Majce, která má podobnýho Péťu na krku už bezmála 50 let, zanesu kytku. Ani nevím, jestli je lepší, nebo horší, že její Zdeneček mluví- žádný perly z něj nepadaj. Umí ale poprosit, poděkovat, dokonce se umí omluvit, když někomu způsobí bolest- omlouvá se určitě často- stejně jako Péťa nemá svoji agresivitu pod kontrolou. Narození takovýho dítěte je loterie a je to dítě, není to pes, natož morče nebo křeček, aby ses uchýlil k nějakýmu “logickýmu” řešení. V rovině teorie je to jednoduchý jako facka, v té praktické mu dáš přednost i před zdravým sourozencem- Vanesska nebude zdaleka jediná sestra odsunutá na druhou kolej kvůli postiženému bráchovi. Na otázku ‘Co s Péťou’ si musí odpovědět pan Jochec. Dovolím si hodnotit pouze úkol, který dostal od zesnulé manželky. Za mě pro něj nemohla udělat dost, aby toho po něm chtěla tak strašně moc.

Silné téma, člověk si pak hned uvědomí, jaké má štěstí, že má manžela a zdravé děti. Je dobře, že se něco takového točí, ať už jen pro to uvědomnění. A taky respektu vůči všem, co s těmito dětmi pracují a starají se o ně. Říkám si jen, jak to natáčeli, že se Péťa vlastně vůbec nedívá do kamery, jak vnímal štáb, když na některých záběrech byl jen kousíček od kamery..

(81D5/2026) / Páčila sa mi tá forma, bez zbytočných rozhovorov a rozpitvávania. Takmer na hranici medzi dokumentom a filmom, kde proste život plynie bez extra zásahov scenára. Ani by som nepovedal, že je to extra smutný film, niekedy na to proste nie je čas keďže treba riešiť praktické dennodenné situácie. Len ma mrzelo, že Péťa navonok dáva len minimum spätnej väzby čo je veľmi náročné pre otca. Poučný film. (7/10)

Co s ním? Těžko říct, buď se bude hodit do nové série Addams family, na porážku, na trajektorii, na výkrm, na skupináč jako mrduchna nebo kalich do kterého se každý vymrdkuje nebo se zavře a bude do konce života hnít v sanatorium, kdy mu bude dělat společnost buď zpívající kouzelný kolibřík nebo mexikánský uklízeč, kterého pak v závalu emocí rozláme na cucky - nasadí hokejovou masku, čapne mačetu a bude kosit trávu nebo píchat kus dobytka. Opravdu, těžko povedať. Místy to připomíná hodně krvavý horor nebo agitku typuSpolus Kozubem, ale tady Péťa toho autáka hraje opravdu přesvědčivě. Tohle téma je opravdu hodně těžké na uchopení, protože buď se stavíš na rovině, že budeš hajzl a šoupneš toho zkundyhlena do polepšovny a budeš se buď věnovat svým koníčkům a nebo si toho ploda bukkake party prostě necháš a z láskou ho vychováš jako vlastní děcko, ale je to samotný teror i pro toho rodiče. Kokot fotříka může kapotou mrdnout během řízení, oba dva se vykotí a tenhle mladý herkul to stejně nepobere.. no, kdo taky čekal že z dnešního maratónu depresí a beznaděje, že se mi už nepostaví nad hřbitovním katalogem jsem si pustil tenhle motivační dokument, že moje péro ještě má smysl!

Tento dokument nie je o vynikajúcom filmárskom prevedení. Je o umne zvolenom príbehu. Vedie vás k zamysleniu, koľko človek dokáže zvládnuť a tlačiť svoj balvan do kopca. Jeho vrchol sa stráca v hmle. Koľko šťastia mám a prečo viac nepomáham tým, ktorí ho nemajú? Neviem. Možno máme zaslepené srdcia. Neverím, že príbeh Péťu skončí šťastne alebo aspoň uspokojivo. Poznám takéto prípady z okolia. Skončí sám v ústave a sestry ho prídu občas navštíviť. Pokračovanie nebude, ale nechcem pôsobiť pesimisticky.