Citadel (2012)

Zpočátku je všechno v pohodě: hnusný, špinavý betonový svět, hlavní hrdina jako ztracená existence připravená o jednu milující osobu a s těžkým úkolem postarat se o tu druhou, kterou mu chtějí ukrást tvorové v podobě malých démonických dětí. Jenže pak přijde docela jednoduché, lehké finále s neuspokojujícím a nevysvětlujícím koncem a vy si řeknete, hezky po anglicku, že to bylo mnoho povyku pro nic, že všechen ten potenciál, kterým film oplýval, přišel slabým zpracováním v niveč. Být to kniha, která celý ten filmový svět poodhaluje v důležitých podrobnostech, tak bych si ji přečetl. Film už si ale nikdy nepustím. A to mám Foye docela rád.

Ked somCitadeluvidel prvý krát pred tými desiatimi rokmi, bol som ešte poctivý alkáč a myslel som si, že išlo o psychologickú sociálnu drámu o mladíkovi, ktorý má svojich démonov a zdalo sa mi to za plný počet. Videl som to teraz, za triezva, a on to bol fakt horor. A pekne tupý horor.! Ale za tú pochmúrnu  atmosféru si to tri hviezdičky (s privretím oka) odo mňa zaslúži.

Rozjezd fakt hnusná deprese. Týpek sám s malým dítětem, psychickým problémem v tíživé sociální situaci. Do toho banda něčeho co mu chce to dítě šlohnout. Jak jde někde o dítě, dostává vše hned jiný rozměr a já měl chuť to prostě nedokoukat, protože ta beznaděj z toho prostě "crčela". No a pak se to nutkání nedokoukat dostavilo ještě několikrát. Ale již z důvodu toho, že film uhnul někam kam rozhodně neměl. Dosledovat to je totiž poté již možné s totálně vypnutým mozkem, kterému nedovolíte domýšlet a zkusit dávat do nějakých logických souvislostí co se na obrazovce děje. Prostě barák, kde přežívají jakési geneticky znetvořené dětičky, které se vám potloukají po okolí bez nějakého větší zájmu obyvatel. Občas někoho sejmou, seberou nějaké dítě. Nejen divné. Spíše hloupé.

Pro mě osobně je to spíš rodinné drama o otci, který se sice pozdě, ale přece jen dokázal překonat, aby zachránil to, co mu z rodiny zbylo. A to na pozadí hororových exteriérů, za které by se nemusel stydět ani Silent Hill, s možná lacině, nicméně hnusně agresivními namaskovanými dětmi. Jeho strach byl tak přesvědčivý, až mě tím nakazil. A jeho postupný přerod jsem mu věřil od A do Z. Škoda sestřičky. Shlédnuto den po Sinistr, u něhož jsem si na otce udělal opačný názor.

Z toho mi bylo akorát zle, né z příběhu, né z toho, že bych se vžil s tim uplakánkem, kterej se bál (uplně směšně), že ho ukopou nějaký kapucáři, ale z toho zpracování.. jakmile se mi nezdá atmosféra, kamera a film zkrátka nesrší ani dobrým scénářem, tak to pro mě ztrací vůbec snahu se s něčim v tom filmu vžít.. to je jako kdybych šel po ulici a musel bych házet každýmu žebrákovi prachy, protože bych se musel vžít do jeho situace, tak to samý je tenhle film.. bylo mi to uplně u prdele. Ja vím jsem svině (jako každej) a je mi to fuck.