Cihla (2025)

Keby sa film plne sústredí na tú mysterióznu sci-fi tematiku a dejovo ju prehlbuje, myslím, že by som si to pomerne príjemne užil. Ale nie treba tam napchať úplne zbytočnú sentimentálne romantickú linku, ktorá je neuveriteľne nadbytočná. K tomu ešte film degradujú dlhočízne retrospektívne odbočky a časté pískajúce psycho-depresívne zábery na postavu, ktorá bola mimo realitu. Pôsobilo to ako zbytočná vata na roztiahnutie časovej linky príbehu a bolo to neskutočne otravné. Samozrejme netflixovská podprahová kvóta sa už tradične potešila svojmu zdarnému naplneniu, ale povedzme, že to neovplyvnilo nejako výsledný celok. V tomto prípade tomu škodila tá vedľajšia príbehová linka, oná zmienená sentimentálnosť a otravné zábery, ktoré sa až klišoidne usádzali vo filme. Škoda, lebo zameranie na samotnú hlavnú tému, by filmu len a len prospelo a že tá myšlienka naozaj mala potenciál, o tom niet pochýb.

Předevčírem jsem psal poobzvláště vydařeném zážitku, jakou jistotou je pro mě německá filmařina, a abych jen tak neplácal do větru, rozhodl jsem se toto své tvrzení podrobit zkoušce Cihlou. Ne, nemýlil jsem se v nich; Teutoni mi opět dokázali, že ať už chtějí, či nechtějí, natočí snímek, za který je nepochválím (pravda, občas nostalgicky zavzpomínám naDie BrückečiStalingrad, ale to už jsou filmy pro pamětníky). V nejvýše zmíněném thrilleru se běhalo po lese, v Cihle se probourávalo architekturou, ale v principu šlo o totéž. Původní sestava se následkem činů, které jsou v ostrém rozporu s podporou životních funkcí, postupně scvrkává na nezbytné minimum, přičemž mi nebylo umožněno, abych se o některé jedince bál, nebo jim dokonce fandil. Bylo to o hvězdičku a půl lepší než předevčerejší lesní orientační běh a druhou přihazuji pod dojmem, jaký na mě včera udělala Lurdes Gloria Manuel, za tu neuvěřitelně mezinárodní sestavu (Německo, Kostarika, Turecko, Česká republika, Gambie a všechny možné státy, které ve své osobě reprezentuje Salber Lee Williams)- s naprostou vážností říkám: "Klobouk (turban, fez nebo cokoli jiného) dolů." / Poučení: Nano systémy mohou způsobit, že se vedle nich budeš cítit zcela nepatrný. 2*+

"Neštěstí člověka pramení z toho, že nedokáže zůstat sám v jedné místnosti." Zeď před okny mi nevadí. Zeď před dveřmi mi taky nevadí, když dostanu omluvenku do práce. Ale být bez internetu a signálu - to je nelidský. Ovšem není to důvod probourávat se k feťákům ve vedlejším bytě. Tady se probourávalo, aby se mohlo umírat. To bylo zoufale neoriginální. Přesto to mohlo zachránit luštění zdi, ale i to se, bohužel, dalo natočit nudně. Nejhorší byla skutečnost, že jednotlivý postavy moc sympatií nenabídly a mně bylo naprosto jedno jestli někdo přežije.

Koncept byl využit už několikrát a nejedná se o nic nového. Logika je občas docela mimo, několikrát jsem si říkal proč dělají tohle, proč nezkusí támhleto a podobně. Nemůžu říct že bych se nudil a na Německé poměry taky vcelku ucházející. Tady bych klidně uvítal pokračování, šlo by se inspirovat například sérií Labyrint.

Nebolo by to také zlé ale všetky postavy na obrazovke sú totálne nesympatické a ich životné príbehy ma absolútne nezaujímali. To je značné mínus, kedže film stavia logicky práve na nich, dej sa totiž odohráva v uzavretej bytovke, ktorou sa prekopávajú aby zistili prečo niekto zo dňa na deň "zamuroval" všetky dvere a okná. Je to snaha o ich väznenie a zabitie alebo ochrana pred niečím, čo sa deje vonku?!