Sněží! (2017)

Pro mě jeden z nejvíc underrated krimi seriálů posledních let. Od začátku mě to chytlo tím, že drogy tu nejsou jen „ulice“, ale celý systém kolem – chamtivost, politika i zoufalství, co se na to nabaluje.Franklin Saint je fakt skvěle napsaná postava. Začíná jako chytrej kluk s plánem, ale každou sérií se mění víc a víc podle toho, kam ho ten svět posouvá – až je z něj úplně někdo jinej, než na začátku.Každá řada má trochu jinou atmosféru, ale pořád to drží vysokou kvalitu. Je to postupný pád i vzestup zároveň, a právě to mě na tom bavilo nejvíc.

Zlatá éra pagerů. A bacha, bude obsahovat spoilery...Prvnísérie do mě vjela jak čára kvalitního koksu,druhájak crack vtáhnutej do plic, utřetíuž jsem na tom závislej. Moc se mi nezdál poslední díl 3. série, kde je Teddy McDonald jako náborář do CIA a s Franklinem Saintem se i potkal... ale že by si to ani jeden z nich nepamatoval? To byla první bota. Večtvrtéjim začíná do bot téct a vpátése byznys začíná rozpadat, byznys nekvete a jde spíše do kytek. Ašestáuž je jen zoufalost a pád. Skvělé a uvěřitelné a to je něco, co dokážu ocenit. Docela mi to přípomněloThe Wire: Špína Baltimoru, ale tady to bylo přece jen o něčem jiném. Sice tu byla hromada černochů a gangů, ale do toho i nějací ti Mexičani, překupníci zbraní a hlavně úplně nová složka, a to CIA s podporou Contras a se zájmem o průběh revoluce v Nikaragui. Pak si člověk i začal shánět informace o tom, jestli to bylo založené na nějakých skutečných událostech a vypadá to, že opravdubylo. 80. léta zpodobněna téměř dokonale a celej ten tehdejší svět úplně v hajzlu. Jediné, co mi přišlo krajně podezřelé, bylo to, jak se zachovala maminka v předposledním díle. Její iracionální chování ale i přesto je konzistentní a nijak mi to hlavu nerozbíjí. Ale ta její bradavice (pro kterou přesně sedí i to, že je tobradavice nabradě) mě bude strašit ještě dlouho, chch. Jinak je škoda, že přestože se to hemží zabíjením, krví, mrtvolami a prostřelenými hlavami, záměrně se to vyhýbá explicitním sexuálním scénám (a to tak, že ani kozy). SkvělejDamson Idrisze začátku vypadá, že bude jenom takovej nevinnej mlaďoch, kterej si nechce ušpinit ruce, ale co se z něj stance časem?!?! Nevěřil jsem, že z jeho postavy se stane taková svině, co je schopná všeho. Holt chamtivost je chamtivost. Ale i ostatní postavy byly skvěle napsané a zahrané - nejvíc jsem si oblíbil postavu Gustava "El Oso" Zapaty, kterého ztvárnilSergio Peris-Mencheta. Více takových seriálů.

Snowfall je takový Breaking Bad zkombinovaný s Narcos zasazený do prostředí GTA San Andreas. Seriál hezky krok za krokem ukazuje, jak funguje byznys s drogami a celá korupce okolo nich. Má to všechno. Drogy, gangy, války, bezdomovce, feťáky, velmi silné rodinné vztahy, nebo slovo na N je v každé epizodě stokrát zmíněno. Je to výborně a důvěrně natočené. Už od začátku seriálu je řečeno, že CIA potřebuje peníze z prodeje drog. A kam je až CIA ochotna zajít pro tento tajný plán, je vážně mazec. Nutno říct, že je potřeba přetrpět zdlouhavou první sérii. Osobně se mi těžko zvykalo na trojici hlavních postav, ale po první sérii jsem se už každý den těšil na další díl. Větší mínusy jsou spíše takové, že ze začátku vypadají scény nízkorozpočtově. Nebo ani těch zvratů celkově v seriálu tolik není, ale když už se něco stane, tak je to velké. 8.5/10

„Sněží“ je pro mě jeden z nejpůsobivějších krimi seriálů posledních let. Od první série mě chytil svou upřímností a tím, že neukazuje drogy jen jako problém ulice, ale jako důsledek celé společenské mašinerie, v níž se mísí chamtivost, politika i zoufalství. Franklin Saint je výjimečně napsaná postava – vidíme jeho vzestup od obyčejného kluka s vizí až po muže, který postupně ztrácí všechno, co měl. Líbí se mi, že seriál nehodnotí, ale ukazuje, jak snadno se člověk nechá semlít světem, který sám pomohl vytvořit. Každá série působí jinak – od pouličního dramatu přes mocenské hry až po psychologickou tragédii. Atmosféra 80. let je vykreslená do nejmenšího detailu – od hudby přes módu až po způsob, jak se lidé chovají. Kamera často nechává prostor tichu, což jen podtrhuje váhu jednotlivých rozhodnutí. Emocionálně mě nejvíc dostal samotný závěr, kdy se Franklin ocitne zpátky ve stejné čtvrti, kde to všechno začalo. Ten kontrast mezi tím, čím si prošel, a tím, kam ho to dovedlo, je neuvěřitelně silný. Vidět, jak se celý jeho sen rozpadne, bylo opravdu bolestivé, ale zároveň upřímné a lidské. „Sněží“ není jen příběh o drogách – je to příběh o ambici, moci a ceně, kterou člověk zaplatí, když přestane rozlišovat mezi úspěchem a sebezničením.

Ideologická zarputilost agentů je fantastický prvek, prozrazující antikomunistickou agendu. Prvotřídně placení státní zaměstnanci totiž nemají důvod fanaticky obětovat život boji proti komunismu, a to z titulu své neutrální, erární pozice v ekonomice, která se s vnitřním zájmem na kapitalistickém rozvržení světa vylučuje objektivně, a z titulu neexistujícího traumatu, jímž by se tento odhodlaný boj proti komunistické hrozbě v cizích zemích dal vysvětlit právě tak, jako obyčejná nenávist bývalých obětí čehokoli. Agenti tu tedy svůj neuvěřitelný antikomunismus samozřejmě hrají, protože nějaký komunismus jim může být lhostejný. Ani nedává smysl, aby si tak inteligentní jedinci neuvědomovali, nakolik absurdní je boj proti komunismu financováním odboje z peněz vydělaných drogami: aby USA měly na boj proti komunistické hrozbě v cizích státech, pomáhají si k tomu financemi z drog, jimiž i tu připitomělou víru ve vlastní systém ohrožují víc, než ji kdy ohrožoval Stalin. Scénář dává vyniknout pokrytectví afroamerického bosse, který si nalhává, že je průkopníkem emancipace jeho rasy, zatímco sotvakomu dělá větší škodu než vlastním lidem, ale bez nejmenší poctivosti a jako by toto pokrytectví nebylo přinejmenším stejné, deklamuje antikomunistické bláboly agentů hájících základní lidské právo chudých dopřávat si crack. Někde v druhé polovině seriálu si scénář tento falešný antikomunismus sám zreviduje a argumenty jsou přehodnoceny ve prospěch velmi přesných poznámek na účet infantilního vlastenectví skrznaskrz diskreditovaných zpravodajců. Poslední dva díly, kdy se spravedlnost vypořádá s „hrdinou vlastního příběhu“ Teddym i s Franklinem, jsou monumentální ukázkou katarze.