Cesta utrpení (2018)

Poslední seagalovka, kterou jsem viděl, byl Lovec policajtů, pak mě tento divný pán přestal zajímat úplně a žádný jeho další film už jsem neviděl. Ne, že by někdy patřil  k mým oblíbeným hrdinům (filmovým), ale nevyhýbal jsem se mu. To začalo až tou sračkou z Aljašky. Ale ještě jsem to pak párkrát zkusil. Pod vlivem zdejšího hodnocení jsem to s ním tedy skoro po čtvrt století zkusil zas. A dál to zkoušet nebudu. Pro mě zážitek z tohoto filmu vyjadřuje jeho název. Nevydržel jsem to ani do půlky. A jestli to patří k jeho lepším filmům, tak se raději budu dívat na Jáju a Páju. Nějak se mi nechce věřit, že to není parodie a je to myšleno vážně. Nejvtipnější je ten záběr, kde chvíli po začátku rozměry velký mistr bojuje s mužem, kterého pak přijme za žáka a když v jednu chvíli uhýbá kopu záklonem, zhubne asi tak o osmdesát kilo. A ty chlístance krve, při skoro každém úderu kamkoliv jsou až „ikonicky tarantinovsky parodické". Tohle se snad může líbit jen tomu ruskému dementovi, co je se Stevenem jedna noha.  No a ještě ty filozofické kecy mě tedy nijak uvěřitelně nezní, na rozdíl od ostatních zdejších recenzentů, buď mají být taky parodické, nebo je celý tenhle film vytvořený umělou inteligencí, protože ta občas vyhazuje takto sterilní kecy bez nějaké skutečné vnitřní naléhavosti.

Když i k lehce podprůměrné věci přimícháme špetku Asie, výsledek většinou dopadne o něco líp. A přesně to se stalo filmu Attrition. Zbytečně překombinovaný a ne moc smysl dávající scénář, ani hodně mluveného slova Seagala totiž nedokázalo vymazat kouzlo místního prostředí. Jako akční film je to slabé, jako pomyslná téměř rozlučka Stevena Seagala s filmem je to to nejlepší, co jako diváci můžeme dostat. Zvlášť po předešlých odpadových letech. Takže vlastně velice pozitivní překvapení.

Další film, kde chce Steven Seagal poukázat na určité věci.
Pokud chcete vidět akční scény, musíte počkat až na samotný konec.
Vše ostatní je hlavně o duchovnu a poslání kung-fu.
Poznámka: Scény jsou zde natočeny tak, aby v nich Steven Seagal nebyl moc vidět. Dost možná i v některých měl dubléra.
Hvězdiček 3

Seagal sa vAttritionvracia ku koreňom a podstate bojových umení a to sa mi na tomto filme lúbilo najviac. CGI krv a kamera pri bojových scénach posielajú film do kategórie B síce, ale ja osobne musím uznať, že toto je jeden z tých lepších filmov od Seagala. Ako mladý fík vyrastajúci i na jeho filmoch, by som pred takými 30 rokmi šiel s hodnotením minimálne o hviezdu vyššie. No dnes som sa rozhodne nenudil...

Tak toto teda nebolo vôbec špatné. Stotridsať kilový Steven Seagal s nevskusnou briadkou typu kolečko sa tu fakt parádne rozohnil. Nekompromisne kruto zrúbal nejedného šikmookého gaunera. Súboje sú prehľadne spracované, a popri tom drsné, brutálne a krvavé. Až aj mňa ako diváka to niekedy fyzicky zabolelo, keď Seagal niekomu z tých zmrdov zlámal kosti. Ani vek, ani pribúdajúce kilogramy, neurobili z tohto akčného veterána karikatúru samého seba. Práve naopak, snímok "Cesta utrpenia" (Attrition) je sviežím závanom v jeho filmovej kariére. Je pravda, že je to miestami vypchaté vatou jeho pseudo mudrovania a zbytočného filozofovania, ale keď príde na akciu, tak je to masaker. Pán Steven Seagal bol i vo veku šesťdesiat šesť rokov borec. ***