Cesta kolem světa za osmdesát dní (1956)

Postavit výpravný dobrodružný velkofilm na cizokrajném folklóru, herecké šarži D. Nivena, nespočetném množství cameo výstupů a jakémsi podivném mexickém "komikovi"? Možné to je, ale nelze čekat, že se budu celou dobu bavit. Vlastně to pořádně chytilo dech až s příjezdem hrdinů do Států, což bylo právě včas na to, abych Cestu kolem světa neodsoudil k průměrným třem hvězdičkám, což by ji postavilo na úroveň takového tříhodinového fláku, jako je jen málo snesitelný muzikál Za zvuků hudby.

Viděna prodloužená verze a mohu se shodnout s předřečníky. Epické, krásná hudba a záběry, místy půvabný anglický humor (!). Na druhou stranu je film i překvapivě sterilní a místy skutečně nafukovaný, na závěrečný pobyt v Londýně naopak zbylo pouze několik minut. Nejcharismatičtější byla jednoznačně Shirley MacLaine, její pohyby očima snad ani nejde napodobit. :-)

Tohle je pravděpodobně druhé nejlepší zpracování, které jsem zatím viděla, hned po Willy Fogovi. David Niven je učiněný Fogg. Pro ty, kdo nečetli knížku, tak některé pasáže mohou být trošku matoucí, protože to mají hodně sestříhané. Ale každopádně jsem velice spokojena, protože ve filmu byl i vtip. Doporučuji zhlédnout i v originále (v angličtině) s titulky, protože je to také zážitek. A nezapomenu ani na aspoň jednu hlášku: "Čekali jste mě dlouho?" "Nazdar Foggu!" a ještě jedna: "Při Césarově duchu, žena v klubu!" "Má drahá, bohužel musíš hned odejít. Do klubu žádná žena nesmí." "A proč ne?" "Protože to by byl konec britského impéria."

Verneovky tvořily pevnou součást mého dětství. Přečetl jsem každou dostupnou autorovu knihu a musím říct, že právě Cesta kolem světa za 80 dní nepatřila mezi mé nejoblíbenější. Ani filmy a seriály, které vycházely z tohoto námětu mě tak úplně nepřesvědčily, ale dnes došlo ke změně. Téměř sedmdesátiletý snímek, od něhož jsem si příliš nesliboval mě překvapil, a přestože jeho stopáž vzbuzovala respekt, pěkně mi to uteklo. Vždyť taky tvůrci do bezmála tří hodin namačkali všech osmdesát dní a něco navíc. Řekl bych, že mi jen úplně neseděly seznamovačky s různými kulturami, ale i ty si u mě našly své místo poté, co Phileas Fogg et consortes dorazili do San Franciska. Film mě každopádně obohatil o nové vědomosti, takže teď už vím, že nadměrná příčetnost nepatří mezi požadavky na gentlemana pro přijetí do klubu, pochopil jsem, že whist není jen tak nějaká karetní hra, vždycky si budu dávat pozor na hongkongský lomcovák a naučil jsem se, jak provést v průběhu plavby přestavbu parníku na monitor. Úplně mě pak dostaly legendy v mini rolích, to bylo něco, co sem tvůrci zařadili divákovi pro radost. A samozřejmě jsem si užil Shirley MacLaine v roli indické princezny, protože takový zážitek už současná filmová tvorba nabídnout nesmí. Černý Ás je ovšem v pořádku. / Poučení: Pokrok nezastavíš, ale občasné ohlédnutí tě nezabije.

Zub času je nemilosrdný a tak je třeba na určité filmové fenomény shlížet okem shovívavým ke správnému uchopení celkového filmového zážitku. A tento, jeden z několika cestovatelských dobrodružných příběhu literárního autora Julese Vernea ve filmové podobě právě již v rámci klasického filmu, je jeden z nich. Na dnešní dobu je pomalý a pro někoho tak i nudný, ale to nic nemění na fenomenálním zpracování, na kterém si dali tvůrci opravdu hodně záležet. Nebývá často, aby producent kvůli nějakému projektu nechal vytvořit speciální optiku, jako v tomto případě Todd-AO. Producent Michael Tood vsadil na horkou kartu a vyplatilo se. Širokoúhlý obraz je ve své obrazotvornosti nebývale fenomenální. Z dobrodružného hlediska to má v jádru věci docela málo, aby byl současný divák spokojen, ale zase si to přísně drží svou linii mezi komedií a dramatem. Mexický komik Cantinflas se postaral o humornou část a jeho živelnost je zdařilým aspektem k pobavení. Zatímco vynikající David Niven v roli Philease Fogga drží poklidný a zásadový charakter typického anglického gentlemana. Jinak je to hodně spíše scénografické a i scéna záchrany princezny před jistou smrtí zrovna moc neuhrane. Jako celek však po výpravné stránce, ohledně námětu, obsahuje spoustu exotických míst, což přidává na hodnověrnosti. Snad už jen skutečnému filmovému fanouškovi také neujde fakt, že si alespoň malou roličku někde střihlo mnoho tehdejších hollywoodských hvězd. Věhlas tohoto filmového projektu tedy musel být obzvlášť veliký. K dobru je také prodloužená verze, do které bylo přidáno mnoho scén a některé byly také navíc prodloužené, čímž to na příběhu hodně přidává. Další filmové verze už byly slabší, takže se tento stále jeví jako nejlepší filmové zpracování jedné z několika známých verneovek, čímž po právu patří do zlatého fondu klasické filmografie.