Čarovný kamínek (2019)

Připomínalo mi to Řachandu. Film se tak nějak ne a ne pořádně rozjet, jakoby se filmaři chtěli pohnout z místa ale nevěděli jak na to. Přirovnal bych to k tomu, když se chystáte na skok vysoký do vody. Budujete v sobě sebedůvěru že to dáte, takhle to je celou stopáž ale film nakonec stejně jako člověk v mém přirovnání neskočí.

To má navádět k ekologii a ohleduplnosti k přírodě??? Příroda je tu vyobrazena jako společenství hloupých trifigů, které bolí, když se do nich sekne, ale nejsou schopni s tím absolutně nic dělat. Ale co čekat, když i takzvaní VLÁDCOVÉ LESNÍ ŘÍŠE jsou úplně, ale úplně k ničemu. Tváří se, že dokážou posílat tsunami a tornáda jak bohové z Olympu, ale nedokážou vůbec nic. Hodit včelím hnízdem dokážu i já. Dabing je otřesný, kdo proboha daboval toho skřítka????? To zní, jako když se prvňáček snaží poprvé přečíst souvislý text v čítance, a sotva to udýchá. Nehledě na to, že je po hlase tak o deset let starší, než na kolik vypadá.

Nechápu ty lynče tady. Špatně jsou samozřejmě postsynchrony, nechcete Bydžovskou slyšet nadabovanou atd. A úplný zlo je ten klučík s velkýma ušima, co má asi představovat všudybyla elfa - osmiletý kluk přeci nemůže mluvit hlasem dvacetiletého! Jinak ale hobití domeček je fajn, Ady Hajdu jako starý čaroděj srandovní, film začíná úchvatnou scenérií (asi Nový Zéland nebo něco) a neprincezna Julie je bezpochyby jedna z nejhezčích pohádkových femme fatale dvacátého století! V pohádce asi tak nešlo o eko jako spíš o to, že nemůže každej trouba kácet co ho kde napadne jen ve snaze o rychlý zisk.

Čarovný kamienok sa síce hrá na rozprávku, no zabúda na čaro, logiku a úctu k divákovi. Výsledkom je rozvláčna, dramaturgicky neujasnená snaha, ktorá zlyháva v tempe, scenári aj vizuálnej poetike. Príbeh je plochý, dialógy príšerné a herecké výkony insitné. Aj členovia SND hrajú ako ochotníci. Kamera je ponechaná napospas režijnému chaosu. Čarovnosť ostáva v názve, ale vo filme ani stopy. Namiesto rozprávkovej atmosféry dostávame nepodarenú zmes lacných motívov a inscenačnej bezradnosti. Predražená premárnená šanca.

Novodobé české/slovenské pohádky mě nijak neberou, většinou bývají na jedno brdo, téměř bez invence. Tato přece jen má trochu jiné schéma a zápletka není postavena na klasickém klišé, kdy se princ během minuty po seznámení zabouchne do princezny a naopak a nabízí neokoukané lokace i postavy. Scény s nadpřirozenými lesními bytostmi jsou zajímavější a vtipnější, než s těmi lidskými, zvlášť Bydžovská tu má sympatickou roli. Potrestání syna hraběte svatbou s tou zošklivělou dcerou statkářky považuji za vcelku zajímavý nápad. Co mi ale vyloženě rve uši (a dle zdejších komentářů nejsem zdaleka jediný) je český dabing toho malého skřítka Teodora, jeho hlas musel schválit totálně hluchý dement. A co hůř, dokonce i v původním slovenském znění byla tato postava nesmyslně předabována. Nesnáším, když je dětská role dabována dospělým (strpím to jen v animákách a musí to vzít dabérka, která to bravurně ovládá, jako byla Šecová nebo Altmannová). Za originalitu příběhu jsem původně chtěl udělit lepší 2 *, což by v mých hodnoceních polistopadových pohádek bylo maximum (shlédl jsem už i daleko horší počiny), nicméně za zmršený dabing jednu hvězdu nemilosrdně strhávám.25%