Čarovné jablko (2024)

Děkujeme za již tradiční koncept účasti dabovaných slovenských herců v českých filmech a českých filmů ve slovenských. Ten dabing a přeučená slovenská čeština je to, na se už musí automaticky člověk připravit dopředu. Obrovským obohacením filmu je multietnické složení komparzu. Bez šlechticů od Nigeru by film stál za bačkoru. Tyto cizokrajné postavy film povýšily kvalitativně na úplně jinou úroveň. Udělejme svět duhovější.

Základní myšlenka mi nepřijde špatná,  ale provedení je velmi křečovité.  Vzhledem k dabingu se velmi těžko hodnotí herecké výkony,  takže to nechám být.  Ale musím zmínit nulové charisma hlavní hrdinky a celkovou primitivnost scénáře a většiny dialogů.  Nic jiného než snaha tak nějak zaplácnout hodinu a půl. A přitom je to vlastně škoda, mohlo to být mnohem lepší.

Slovenská štědrovečerní pohádka mě velmi mile překvapila jak hereckými výkony u nás málo známých herců a hereček (Viktória Jurištová je vyloženě rozkošná), tak zajímavým příběhem a technicky dobrým zpracováním (a rozhodně doporučuji pustit si originální slovenské znění). Za co bohužel musím snížit hodnocení, je závěrečná bitva dobra se zlem, ve které se postavy chovají nelogicky a vše je vyřešeno prakticky jediným kouzlem. I přesto jsem ale byla hodně spokojená a ráda si pohádku někdy připomenu.

Už bývá docela zvykem, že slovenská vánoční pohádka je o krapet lepší než ta česká. Slováci se snaží držet klasických cest, češi chtějí bÿt mermomocí novátoři, často ke škodě výsledku. Zde pochválíme herecké výkony obou kamarádek, zvlášť Leona opět přesvědčila.  Citát Každá dcera, která se obrátí proti své matce, ji oslabí, je nádherný. Slabou stránkou se však stává hlavní padoušnice, pak závěrečný souboj mezi dobrem a zlem, hodně vedlejší a nadbytečná role titulního jablíčka, slabší výkony mužského ansáblu. A nevím, jestli je to proto, ze se to letos takhle seslo, ale napad prince jakozto vynalezce uz zacina byt trochu otravny. 6/10.

Slovenská pohádka vysílaná na Boží hod vánoční 2025. Bratia Slováci zvládl majsterštyk. Natočili pohádku, kde sice je silné zlo, ale dobro je tak neskutečně pozitivní, že o hrdiny ani na chvíli nemáte strach, i když jim opravdu něco hrozí. Viktória Jurištová je celý film usměvavá, pozitivní a přímo vklouzne do vašeho obýváku a zanechá tam svým úsměvem krásnou atmosféru. A už to samo je pohádka, kouzlo, které dokáže jen málokterý film. Zde je navíc i krásná příroda, skutečné reálie, skutečný chladný hrad a barevně příjemná kamera. Ponechme stranou, že záporná osoba si 3/4 filmu nevšimne, kdo jí pořád kazí kouzla, že žádná z kladných postav neřeší, že půl filmu je nad hradem zlověstný mrak, že postavy zasažené zlým kouzlem nakonec obživnou a hlavní hrdinka po smrtelném záblesku neohroženě jako Sněhurka kousne do kouzelného jablka (přičemž na rozdíl od Sněhurky dostane neskutečnou magickou sílu a rozpráší záporačku jako Shazam v nejlepší formě). Ano, není to dokonalé, prvních 20 minut je spíše otravných než zajímavých, ale 2/3 filmu jsou fakt výborné. Ve srovnání s tím, co se v posledních letech točí za hrůzné pohádky, je tohle ukázka, že stále to ve střední Evropě umíme. Bratia, díky.