Capote (2005)

Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird. Přestože jeho dětský hlásek, bláznivé manýry a nekonvenční oblečení vzbuzují v oblasti, která se stále považuje za součást starého Západu, zprvu nepřátelské pocity, Capoteovi se brzy podaří získat si u místních lidí důvěru - zejména pak u Alvina Deweyho (Chris Cooper), agenta kansaského úřadu vyšetřování, který vede pátrání po vrazích. Když se oba zabijáky - Perryho Smithe (Clifton Collins Jr.) a Dicka Hickocka (Mark Pellegrino) - podaří v Las Vegas chytit, jsou odvezeni zpět do Kansasu, kde je čeká soud, usvědčující rozsudek a trest smrti. Capote je začíná navštěvovat ve vězení a pomalu si uvědomuje, že to, co mělo být původně novinovým článkem, se postupem času rozrostlo až na knihu - takovou knihu, která by se mohla zařadit mezi nejvýznamnější tituly v soudobé literatuře. Jeho téma se nyní může rovnat s kterýmkoliv fiktivním románem. Nejedná se o nic menšího než střet dvou tváří Ameriky: bezpečného světa, který znali Clutterovi, a světa bez jakýchkoliv jistot a hodnot, v němž žijí jejich vrazi. Přestože Capote navenek působí frivolně, uvnitř dřímá spisovatel s obrovskými ambicemi. Ale i on sám má pochyby, zdali dokáže napsat knihu - skvělou knihu - kterou mu dle jeho přesvědčení přihrál sám osud. "Když přemýšlím, jak dobrá by mohla být," píše jednomu ze svých kamarádů, "úplně se mi tají dech."