Burnt Offerings (1976)

Jeden z průkopníků psychologického teroru a předchůdce „The Shining“. Pravdou je, že se skládá z prvotřídního obsazení Olivera Reeda, Karen Black a Bette Davis. Děj je téměř stejný jako u "The Shining", ale není tak děsivý. Něco, co tomuto filmu hodně chybí, je děs, protože to by nebylo na škodu, aby byl film zábavnější, protože nudí. Zápletka není špatná, herecké výkony také ne. Potřebuje tomu jen dodat děsivější atmosféru a trochu ořezat určité scény navíc, které to jen utěžují, protože je velmi dlouhý. Už jsem viděl blížící se konec a dopadlo to velmi dobře. Pokud vám jde o psychický teror, je to skvělé, ale pokud hledáte jen krev nebo duchy, pak se budete nudit.

Z počiatku má človek dojem až gýčového námetu, ktorý videl miliónkrát v hororovom žánri. Postupne sa ale pridáva atmosféra a tak trošku iný spôsob využitia potenciálu.Oliver Reedabsolútne exceluje aKaren Blacksa do postavy vžíva, až ju pohltí ako jej postavu. Nejaké zbytočné vyvražďovačky netreba a stačí ťažiť z neznámeho (strach z neznáma ako podstata hororu). Koniec je trošku predvídateľný, ale sedí.

Rodina se nastěhuje do ne zrovna malého starého domu někde na samotě, ve které se začnou dít věci vskutku podivné. No jo, už zase. Sedmdesátá léta byla na takové náměty hodně plodná a jak dnes víme, přelilo se to i do let osmdesátých, devadesátých a dalších let. Je na tom zkrátka právě po oné mysteriózní atmosféře stále něco přitažlivého. Forma strašidelného domu je neoddiskutovatelná a svým způsobem je také na samém konci zřejmá inspirace ze snímku Alfred Hitchcocka ´Psycho´ (1960). Avšak pozor, jen postavou staré ženy nehnutě sedící v křesle u okna. Snová postava, jak se dříve říkávalo, funebráka se zase určitě stala inspirací pro mnohé snímky pozdější. Vlastně se jedná o něco, jako psychologický horor, neboť jsme po divácké stránce svědky událostí, ve kterých nějaká tajemná síla ovlivňuje chování jednotlivce k činům hodně negativním. Následná hrůza a děs druhých, z onoho chování, je ale veškerá odezva na podivné činy. V tom je vidět adekvátní přímočarost a značný stereotyp ve vývoji děje. Prostě se s někým něco děje, druhé to vyděsí a to je vše. Až ke konci se to nějak začne konečně vrbit. Sedmdesátá léta jsou hodně znát, ale kupodivu film jako celek nijak nenudí. Naopak spíše u diváků probouzí zvědavost, co se to v tom domě teda vlastně děje, kým a proč. Pravda, ten konec zase až tak moc neoslní, ale budiž. Mysteriózní hororová klasika sice mající tématicky ohromnou konkurenci, ale nedá se říct, že by nějak na zajímavosti strádalo.

Je zvláštní tento film o kterém jsem byl před shlédnutím přesvědčen, že si ho nechám a to se nemá jak víme, dělati. Má sice jen 2 hud. motivy, ale jsou natolik výrazné, že to vlastně nevadí. Dále obsahuje sice pro někoho (což plně chápu) přepálenou stopáž, leč já se nenudil ani chvíli. Pak je tu další z mnoha paradoxů tohoto díla, hl. mužská role jest hrána zvláštním hercem, který mě odpuzoval a zároveň fascinoval již v Cronenbergověthe Brood.Zde opět jen šeptá (což je u tohoto herce copyright) a já byl ne zrovna nadšen z představy, jak ho budu museti skoro 2h sledovati/poslouchati. Načež jsem již v pol. zjistil, že byl dosti zajímavý natolik, že jsem si ho ozn. jako sympatickou postavu, zatímco ta jeho již od zač. domem posedlá žena (a to tam ještě ani nebydleli) mě od pol. štvala natolik (včetně scény u/v bazénu-pak dohra na trávníku) že já bych sebral už v 30.minutě syna (který byl světe div se, též fajn) a odjel velmi rychle pryč.Bete Davisová byla méně vizuálně děsivá, než ve 40.letech (další paradox) a potěšil Tučňák z tv 60tkového Batmana. Sice se maskoval jako běžný občan, ale já ho stejně hned poznal.;-) Posl. asi 15min. je ovšem absolutně dokonalých (a připomělo mi to můj silně oblíbený flákDead Silence) a já si uvědomil další paradox (jo, je jich tu hodně) že jsem celou dobu cítil, že to je na 4, ale v mysli mi stále svítily 3. Takže jsem po shlédnutí (i přes ten závěr a několik vizuálně působivých scén alá Carpenterova Christina, jen si místo auta, dosaďte dům) dal jen 3,5 s klasickým příklonem ke 3, než ke 4. V každém př., pokud jako já, vyhledáváte horory z let 70. až počátku 80., za minimálně 1 shlédnutí to stojí. Má to silnou a hl. konstantní atmosphéru, kterou se už nikomu nepodařilo v dalších desetiletích úspěšně zduplikovati (že Daubermane s kámošem Flanaganem) páč to byly prostě 70tky, jak vyšité. Ta éra i v literatuře (i Dick psal ještě více ponuré věci než dřív) je naprosto specifická a moc positivismu (taky za Nixona?) v ní nenajdete. Což platí i o tomto filmu. Předlohu neznám, ale musel to býti slušný trhák, když to někomu stálo za to, to zvěčniti na celuloidový pás. Takže, stojí to za to? ANO.

Slušná hororovina na téma rodina vs. mysteriózní dům, s postupným propadáváním se hlavních postav do psychického zoufalství. Někdy děsivě přísná (topení syna v bazénu jeho otcem), někdy dráždivě tajuplná (stará paní v pokoji nahoře), ale často taky zbytečně natahovaná a nedořečená, vedoucí k nenaplněnému potenciálu i nedostatečnému uspokojení diváka (např. celý motiv řidiče z pohřbu matky hlavní postavy otce). Barák ale zvenčí mňamkózní a herci prvotřídní. Čtvrtou hvězdu si více zasloužíThe Omenze stejného roku 1976 (20th Century Fox), který tento konkurenční projekt United Artists totálně zastínil.