Boeing 747 v ohrožení (1996)

Největším problémem filmu je jeho až příliš natahovaná stopáž. Taky akce je tu málo, nefunguje úplně napětí a se záporáků nejde žádný strach. Jediná skutečně zajímavá věc se pak stane během vniku do letadla. I když tak mám Kurta docela rád, kromě toho že ke konci změní oblečení a účes jen aby v další scéně bylo vše v původním stavu, si víc z tohoto v něčem podobném, leč o tolik horším filmu oproti Honu na ponorku, pamatovat bohužel nebudu.

Na tie tváre ľudí, keď vychádzali z kina a nechápali, lebo tri štvrtiny z nich šlo na základe plagátu pozrieť výlučne na Števa, asi nikdy nezabudnem. Pretože, keď ten v štyridsiatej druhej minúte filmu nenávratne zhasol (pocitovo by som odprisahal, že tak v desiatej minúte), ostali všetkým iba sklapnuté sánky a otázka v tvári. Čo teraz??? Bolo by to vtipné, keby vtedy nesklapla aj tá moja 😂😂😂. Lenže narozdiel od mnohých vtedajších fanúšikov jiu-jitsu, som si ja film užil aj bez Števa zo špeciálnych jednotiek. Mne sa film ozaj páčil a páči sa mi aj dnes. Viem sa povzniesť nad naivitu a Americký patriotizmus. Akcia bola nadupaná a veľmi slušná, Halle vtedy ešte veľmi krásna, Kurt desný sympaťák a Arkil Poaró až nečakane presvedčivý chladný tenorista, no neužite si to. Slovenský preklad názvu sprznil čo mohol, ale na to sme si už mohli zvyknúť. No keby som mal tú moc, tak by som vyhľadal toho týpka, čo o týchto veciach rozhoduje a dal by som mu zožrať plastické obaly od všetkých dévedéčok, ktoré takto lukratívne ponazýval, jebo. Film mal skutočne dobrú dynamiku a spád a myslím, že aj to bol dôvod prečo sa zdalo, že Števo zhasol skôr ako reálne zhasol. Fakt si s výnimkou patričnej dávky tzv. akčnej naivity neviem predstaviť prečo je tak nízko hodnotený. A tá naivita k tomuto žánru proste patrí, až by som povedal, že si to látka vyžaduje. Ja som spokojný aj po rokoch rovnako ako po kine v deväťdesiatom šiestom. Odsýpa to, je to dráma, a parádna akcia. Som stále viac sklamaný z miestnych recenzentov. Päťka.

Executive Decision překvapivě funguje, a to i se všemi akčními klišé. Steven Seagal sice brzy mizí ze scény, ale film přesto drží dobře pohromadě díky výbornému Kurta Russellovi a Halle Berry. Napětí je stěžejním prvkem a vrcholí v hollywoodském závěru, který přesto baví. Film je klasikou 90. let, kdy se ještě více soustředilo na příběh a méně na digitální triky. Jde o typický akční thriller s realistickým tónem, než vše v závěru exploduje do očekávaného finále.

V deväťdesiatkach bol aj priemerný film dobrý. A možno práve preto, že Seagala poslali čo najrýchlejšie k čajkám, tak film nedopadol ako bežná seagalovina. Prekvapením bolo, že dokonca normálne ukázali, žeterorista je muezínofil, čo v dobe politickej hyperkorektnosti už našťastie úspešne mažeme a korány a Hassanov progresívne velebíme ako najtolerantnejšie stelesnenie duchovného prejavu.

Pustit si znovu tento film bylo to lepší rozhodnutí. Film je fakt zábavný i vzhledem ke svý delší stopáži, tak musím říct, že jsem se vůbec nenudil. Kurtova postava je zábavná, ale nečekejte bůhví jakou akci. Tady se používá místo svalů mozek a to mne na tom hrozně baví. Celkově ale ve filmu jde cítit napětí a je to natočeno opravdu dobře, zvláště scéna se zneškodněním bomby. Jen škoda Seagala, ten se tu moc neohřeje a musím říct, že v tomto filmu opravdu je sympoš a celkem to zamrzí. Ale ve výsledku je to fakt fajn film a stojí za to se na něj podívat.