Bloat (2025)

Ukázka naprostýho nepochopení subžánru screenlife. Ten je hlavně o imerzi a tomu je podřízená celá formální stránka - film by měl být v podstatě jen o záběrech obrazovek zařízení, která využívají protagonisti (čím méně, tím lépe), doplněných o záběry z kamer těchhle zařízení. Jde o novou formu found footage, která by měla být blíž mladé generaci a jíž v hororovém žánru dokázaly využít v zásadě jen dva dílyOdebrat z přátel, hlavně pak ten první. Lákavost nízkého budgetu potřebného k vytvoření podobného snímku je totiž vyvážena nutností nadmíru schopného vypravěče a jak se ukazuje, to je až nepřekonatelný problém. Bloat zdánlivě všechno dělá tak, jak má. Až na to, že vůbec. Prvním výrazným problémem je soundtrack a celkově audio stránka. Zatímco třeba ve zmíněném Odebrat z přátel je hudba diegetická (veškerou hudbu si pouštějí protagonisté příběhu), v tomhle případě jde o klasický soundtrack, který tak naprosto boří iluzi toho, že se díváte na záběry z nějaké reálné události. Když sleduju videa, co se prezentují jako real shit, fakt nemám potřebu poslouchat hudbu, která se ve mně snaží vzbudit požadované emoce. Působí to pak totiž jako snaha o zamaskování toho, že ty emoce nedokáže vzbudit příběh samotný. Což opravdu nedokáže. Druhým problémem je, že Bloat byl natočen pro studenty pomocných škol. Pokud se bojíte, že byste náhodou minuli pro příběh nějakou více či méně podstatnou informaci, můžete tenhle strach odložit stranou. Nenajdete tady scénu odehrávající se na obrazovce PC nebo mobilu, kterou by neprovázel nevyžádaný zoom in doplněný například o kroužení myši kolem TÉ DŮLEŽITÉ informace, kterou nesmíte minout. Tenhle film dělá z diváků větší blbce než v rámci gamingu Ubisoft a EA z hráčů. A to je co říct. Jak jsem říkal, found footage obecně - a tím pádem i jeho subžánr screenlife - stojí na imerzi. A Bloat dělá všechno ve svých silách, abyste jeho fikční svět nepokládali za skutečný. Přístup k formální stránce prozrazuje absolutní nejistotu tvůrců ohledně funkčnosti příběhu, která je v tomhle případě naprosto oprávněná (příběh je příliš "velký" pro tenhle subžánr) a ta tak ještě víc potápí už tak špatné vyprávění docela zajímavého námětu. ChápuBekmambetovonadšení tímhle žánrem, ale neznamená to, že musí podpořit každý sranec, co mu přistane na stole.(16.03.2025)

Film vyloženě za pár chechtáků. Což by mi ani tak nevadilo ale vše kazí forma jakou je vše divákovi naservírováno. Většinu stopáže sledujeme chatování a komunikaci přes videohovory. Což rozhodně na atraktivnosti snímku nepřidá. Samotnej nápad s démonem jezera kterého legendy nazývají Kappa není špatnej. Jen je to podáno strašně nezáživně. O odfláklém konci radši ani nemluvě. Ani se tentokrát těm odpadům nedivím. 1hvězda(14.03.2025)

Totálně levná sračka. Pouze online rozhovory manželů. Nestahujte, ztracený čas! OBSAH: Po téměř smrtelné nehodě utonutí rodina mladého chlapce s hrůzou zjistí, že byl posedlý legendárním démonem z hlubin jezera a to nejhorší teprve přijde.(09.03.2025)