Blízko nebe (2005)

Je tak povznášajúce preniesť sa z dnešnej digitálnej doby do života bez nej, kde je len príroda a dvaja ľudia ktorí si rozumejú celý život. Majú toľko práce vyoko v horách, že neostáva energia na zbytočnosti. Práca je zmysluplná, má svoj rokmi overený systém. To vám dáva vyrovnanosť a silu žiť. Tam netreba mentálnych trénerov a kilá psychológov..

Přenést atmosféru vysokých Alp ke mně do pokoje, na to je potřeba kus umu, stejně jako k přenesení atmosféry starých časů, kde nikdo se nehoní za mamonem a kde tvrdá každodenní práce má svůj řád a dává smysl celému pokornému životu. A toto se tvůrcům povedlo. "Nebojím se smrti... vychovali jsme naše děti tak, aby se samy protloukly. Bez nás." Navíc má film svou cenu díky množství detailních záběrů i jako instruktář k domácí výrobě sýrů. Tak trochu Hledání ztraceného času Karla Čáslavského, jen s aktuálními obrázky.

Dva obyčejní lidé a přesto tak neobyčejní, žijící na salaši ve švýcarských Alpách a vyrábějící sýr. Krásné záběry okolních hor. Idylka - ale tak na týden, čtrnáct dní, když je krásně. Žít tam od jara do podzimu a od rána do večera pracovat, na to musí být jiná nátura, v dnešní době velmi vzácná. Jsem rád, že mi byl alespoň prostřednictvím tohoto filmu zprostředkován pohled na život tak vzdálený té naší uspěchané civilizaci.

Tento typ dokumentů nelze hodnotit jako filmařinu. I kdyby to natočil Pepa z horní dolní, tak je to skvost díky obsahu, o kterém dokument pojednává.

Nahlédnutí nejen do biovýroby sýrů, másla a mléka, ale také do jedné obyčejné rodiny žijící v krásné přírodě švýcarských Alp.