Beckett (2021)

Američané v krásné zlé Evropě.
Ve stopách Hitchcocka, Polanskiho a možná také Scorseseho - Beckett něčím připomíná nejenMuže, který věděl příliš mnoho,Na sever severozápadní cestoua48 hodin v Paříži, ale iProkletý ostrov- tím, že skutečně těžko soudit, co a proč se hrdinovi vlastně děje.
Úcta k analogové tradici je znát na každém kroku. Úžasná výprava zavedla štáb do echtovního Řecka, ne mezi digitálně přemalované kopce za humny LA. Vyprávění nikam nespěchá a nechává hrdinu bloumat po horách a nádražích déle, než je současný divák zvyklý.
Druhá, urbánní polovina, inscenuje úžasnou podívanou, nesrovnatelně lepší než jiné žánrové pokusy zasadit události do pole společenských nepokojů (viz zmršenýJason Bourne č.5, shodou okolností též v Řecku).
Washington hraje svého do absurdna vrženého Becketta možná ještě lidštěji, než bylo zvykem v před-instagramovém věku - jeho fyzická i duševní ubohost, navozená mrzáckým pajdáním a kňučením, je žánrově bezprecedentní. Hlavní hrdina jako těžiště příběhu je ale také místem posunu. Těžko soudit, zda hercovými předpoklady či působením scénáře a režie, ale utrpení a nastolená otázka viny není položená do roviny morální, ale spíš psychologické. Well being se prostě nekoná.
A na charisma se nehraje. Trochu ruší poněkud fantastická představa o evropských politických reáliích. Ne že by se ve filmu dělo něco jiného než v jiných amerických filmech, snad dokonce méně. Kontrast mezi programově nevzrušivým tokem překotných událostí, tolik blízkým prožívání katastrof, a paranoidním, náhodami a setkáními sytým dějem, je prostě příliš velký.
I tak jeBeckettpo dlouhé době zajímavá streamovací zkušenost, kterou dokonce možná někdy zopakuji.

Tak takto nejako vyzerá filmové dno. Netflix občas nepozná hranice tuposti. Mladý Washington je živým dôkazom toho, že jablko môže nielen padnúť ďaleko od stromu, ale že sa môže dokonca na jabloni urodiť pagaštan a môže sa zagúľať ďáááleko do kravského lajna a tam zhniť. Ďalším skvostom tohto ultra dodrbaného pokusu o krimi srillerík bola hudba, alebo teda jej zmutovaná odnož. Niečo tak špatného počuť ozaj iba zriedkavo. No a aby toho nebolo úplne málo, tak pár minút pred koncom sa režisér Ferdo Cito Filmarín spolu so scenáristom Kevinom Ryžou triedy A., pokúsia polomŕtveho diváka ubiť trojposchodovým načasovaným skokom na idúcu Daciu. Ježiši Kriste. Byť gréckym občanom, tak by som vysúdil od Netfláixu za hanobenie krajiny a jej obyvateľstva aj gate toho skurvysyna čo toto celé produkoval a zožral mi mojich vzácnych 108 minút života, plus 6 minút na komentár samozrejme. Že sa ja Jebonis NIKDY nepoučím. A že v tomto braku hrala Alicka Vikanderová, to jej neodpustím. Ak teda nemáte alzheimera alebo inú silne vyvinutú superschopnosť rýchlo zabúdať, nepozerajte to. Bolí to.

Dávám pět. Česko - Slovenským fašistům a rasistům navzdory. Jeden by z těch komentů tady blil. Až se někdy mezi Aší a Čiernou Nad Tisou podaří natočit podobně kvalitní thriller, o čemž teda velice pochybuju, tak možná tady recenzi přepíšu. Jinak si nezapomeňte nastavit budík na 5:00 a padejte do těch svých říšských montoven včas, aby byli v Rajchu spokojeni...

První myšlenka, kterou jsem se při sledování filmu zabýval, patřila dabingu. Dabing je pro mě při sledování čehokoli naprosto klíčový a jeho kvalita či dokonce absence může kriticky ovlivnit mé hodnocení. Poslední dobou se stále častěji stává, že některé postavy v dabovaných filmech nejsou dabované. Je to záhada, již se snažím už léta odhalit. Zejména proto, že to pro samotný děj filmu nemá absolutně žádný význam. Asi nejkřiklavější jsou v tomto směru Hanební parchanti (z novějších bych vybral třeba Equalizer 3). Naopak v tomto filmu to mělo jasný důvod: hrdina skutečně nerozuměl tomu, co cizinci říkají, takže nebyl důvod, aby tomu rozuměl divák. Jasné a prosté. Jinak se jedná o normální a vydařený thriller s klasickou pointou: Nikdy nevěř fízlům!!!!!

Beckett akoby nám sem skočil cez bránu času zo sedemdesiatok, len namiesto Venturu a jeho kolegov tu máme Davida. Ten má po Tenete opäť čo robiť, aby prežil, tentokrát mu v tom pomáha staromódny scenár, takže je len na vás, či na túto hru pristúpite, alebo schopnosť hlavnej postavy všetko prežiť, nepotrebovať vodu a jedlo a tak podobne nebudete považovať za taký problém, že film hneď skraja odpíšete. Pokiaľ sa ale necháte unášať napínavým dejom a úžasnými (rozumej realistickými, čiže dosť špinavými) Aténami, čaká vás nonstop adrenalínová jazda.