Básník smutných tónů (2015)

O Chetovi jsem toho věděl jen hodně málo a zdálo se mi z písníček, že to je spíš takový správný skaut. Byl jsem na omylu. Velmi turbulentní život a přesto si dokázal vždy na podiu udržet úroveň. Velmi zajímavé bylo použití natáčení zLet's Get Lost, přestože časově to vychází spíš na snímekHowlers in the dock.Naposled Ethan Hawke byl ideálním kandidátem na tuto roli. Ve snímku oThe Doorsse jim podařilo najít někoho kdo vypadal přesně jako Morrison, jenže Hawke byl svojí osobností a aurou perfektní kandidát na Cheta. Dále bylo krásně ukázáno, jak si Chet radši vybral heroin a hudbu nad rodinou a dětmi (přestože ve svém životě zvládl oboje). Film mě určitě namotivoval více se do něj zaposlouchat a napsal jsem během sledování krátký lick. 80%

Na úvod musím napsat, že nejsem fanda Jazzu, tak hudební složku i když vynikající tolik neocením. Skvělý herecký výkon Ethan Hawke. Líbila se mně scéna potkání s otcem. Cítil jsem z toho trochu Formana, ten naturalismus a životem strhané postav. Ale celkově jsem se trochu nudil. Poslední scéna mě ale potěšila, ta měla náboj.

Kvitujem, že sa snímka venuje len určitému úseku zo života legendárneho hudobníka. Úsek je zaujímavý, lebo tento hudobník sa reálne podieľal na filme. A ten film nevznikol a on padol na dno. Sledujeme jeho pokus odraziť sa z tohto dna. Hawke ako predstaviteľ hudobnej legendy podal výborný výkon. On je ťahúň snímky, veríte mu keď je slávny i keď je na podlahe, bez zubov a šušlavý. Akurát vykreslenie démonov, ktorí ťažia jeho dušu, ako nám sľubuje obsah, som sa nedočkal. Bavíme sa o klasickej závislosti na heráku a potom na odvykačke pri metadone. Čo robí film zaujímavým je vzťah s dobráčkou Jane, vzťah s rodičmi, ktorých rešpektuje, ale chce si ísť vlastnou cestou. Ináč má film aj dosť hluchých scén, viď stretnutie s rodičmi Jane, ktoré príbeh nikde neposúvajú. Jeho comeback je poňatý vcelku fajn, ale nie je tam nič čo dvíha zo stoličky. Záver je podaný elegantne a all in all je to za silné 3*.

Výborný životopisný príbeh o hudbe a závislosti. Z dna späť na vrchol. Chet Baker to dokázal. Postupne. Krok za krokom, s pomocou ženy do ktorej sa zamiloval. Ale keď už sa vznášaš k výšinám a dôjde metadon, musíš si vybrať. Červenú alebo modrú? Len droga ti vráti sebaistotu, ktorú ti predtým vzala.

Má první a možná největší  jazzová láska Chet Baker. Před pár lety jsem slyšela jeho skladbu Almost Blue, která mě úplně uhranula. A pak přišly další skladby (jedna z nejznámějších My Funny Valentine zazněla i v tomto filmu). Bylo to v době, kdy jsem jazz teprve začínala poslouchat. Potom jsem poznala další velikány jazzu -Dizzy Gillespie, Charlie Parker... a dnes je pro mě jazz něco, bez čeho bych nemohla žít a co mi přináší nekonečné štěstí. Charlie Bird Parker angažoval Bakera do své kapely v době, kdy se jazz považoval za výsostnou sféru černochů. Bílí prý jen kopírují. Parker potom upozornil Gillespieho a Milese Davise, aby si dali na Cheta pozor. Je to prý kočka, která je ohrožuje. Bohužel závislost na drogách zkrátila život Birdovi, což je obrovská škoda. Divím se, že se Chet Baker se svou závislostí na heroinu dožil poměrně vysokého věku. Ethan Hawke byl v hlavní roli přesvědčivý. Pomalé tempo filmu bylo příjemné stejně jako Chetovy pomalé melancholické písně. Možná mohlo být ve filmu více hudby. (Dva černobílé plakáty Cheta  s trubkou mi visí u postele.)