Barvy zla: Červená (2024)

Ďalší film z Netflixu a ďalšie nenaplnené očakávanie. Farby zla nepovažujem za nepodarený alebo vyložene zlý film. Len mohol byť menej roztrieštený, zovretejší a sledujúci určenú ideu. Dosť mi prekážalo, že sa film chcel podobať na niečo, čo nie je poľskej kinematografii vlastné. Pochopiteľne, že v tých momentoch preniká na povrch faloš a póza. Ale ako jednorazová záležitosť to môže uspokojiť.

Ak nahodou zabludite na farby zla ako ja(na Netflixe)tak doporucujem cervenu pred ciernou.Jednak uz pre sympaticku obet ktoru flashbacky prakticky po celu stopaz vytahuju s5.Hutnejsi dej,skvela sebranka mafianov a velmi ikonicky podnik kde sa nepredava len alkohol.Navyse sa tu viac tlaci na pilu a zmasakrovane nahe tela sa povaluju na plazi.Na poliakov klobuk dole.

Víš proč manžel zakopal svou ženu a nechal jí trčet zadek? ... Aby měl stojan na kolo.Netflix zjevně natáčí podprůměrné filmy i u severních sousedů.
Začátek navnadil: Klubová scéna sFuck The Pain Awayod Peaches je ale vrchol, z něhož pokračujeme už jen z kopce. Další hudební vsuvky už nejsou ani tak ostré, ani tak k věci, ale tím to jen začíná. Komu jako verbalovi ke spokojenosti nestačí, že v tom neúčinkují černoši a homosexuálové, bude necelé dvě hodiny trpět vršením klišé. Láska k dcerám a synům. Smrt mladé, atraktivní dívky, která se zapletla – za případ smrti postaršího muže, který krmí kachny, šel bych světa kraj. Sadističtí bossové (s tikem v koutku úst), úplatní policisté, právníci zahlazující svinstva. Omývání znásilněného zadku ve sprše, krev tekoucí ke kanálku... – kolikrát ještě?
Potěší toho jen málo: Trochu té nahoty pohledné Zofie Jastrzębské, bohužel spíše v kontextu sadistických hrátek, které baví jen impotenty.
To mrknutí na Kieślowského jsem nepochopil. A nechci.
Závěrečný zvrat by překvapil jen tím, kdyby se neodehrál.
Smutné konce quality TV.

Za mě zklamání. Jen velice průměrné krimi. Už výběr postav - soudkyně a její dcera, do toho velký gangster, který by udělal banální až naivní chyby. Dost věcí bylo předvídatelných, ať už zkorumpovaný policista, falešně obviněný z vraždy či vrah sám. Kromě toho to nemělo ani ponurou či mrazivou atmosféru, jak to u kvalitních krimi bývá.

Mladý prokurátor odmítá přijmout teorii vyřešení případu zavražděné dívky a spolu s matkou oběti se snaží odhalit skutečného pachatele... Skvěle seskládaný příběh z polského Trojměstí, který má atmosféru, spád, napětí, několik dějových zvratů a nezapomenutelného slizkého záporáka v podání Przemyslawa Bluszcze. Není to bez chyby, není to výjimečné, ale kvalitně zpracovaná a zábavná podívaná to bezesporu je. 75 %.