Bakuretsu toshi (1982)

Předtím než byl Cyberpunk, byl jen japonský punk. Vizuálně skvělý film. ALE pro velmi úzkou skupinu lidí - konkrétně pro lidi, kteří milují japonský punk z osmdesátých let. A ještě spíš pro lidi, kteří to prožili v té době. Obsahuje prý slavné japonské kapely - TH eROCKERS, Bombers, The Stalin. A je to film postavený na jejich hudbě a punkovém stylu. Je to převážně hudební film. Takové Historky z podpunčí (a možná přijde i Yakuza). Neznamená, že si ho nejde užít bez toho (o japonském punku toho vím málo), ale jistě pomůže pokud už jste fanoušci zmíněných kapel. Za mě jsem to sledoval jako fanoušek režiséra Ishiiho - jeho kraťasů (The Shuffle) a filmů jako Crazy Family (fakt doporučuju) či Electric Dragon 50 000 W. A přestože to nebylo pro mě, tak jsem si to lehce užil. Některý scény jsou skvělé, jiné však mě naprosto nezajímaly. Songy byli fajn (pomalejší Poor Boy je dobrej). Za mě 7/10.(12.12.2020)

Nakonec uděluju 5 hvězdiček, a tak trochu zvedám průměrné hodnocení ze 60 na 63 procent. U filmu jsem se moc nebavil, možná i proto, že jsem ho sledoval s párou u pusy zabalenej do svetrů a peřin na vymrzlý chatě . Nicméně je natáčený v nádherných industriálních prostorech skládek, továren a stavenišť. Je plný úžasných zjevů, za zmínku stojí krásná motorkářská zviřátka, kteří jsou dejme tomu hlavními hrdiny, pokud to u filmu bez děje je vůbec možný říct, potom šílený důchodce v uniformě, neskutečně drsnej šéf gangu s terováním DEATH z kriminálu vzadu na hlavě a všichni šíleně nalíčený punkáči z kapel i z publika. Podstatným prvkem filmu, pro kterej je možný odpustit mu ledacos, je dokumentace první punkové vlny v Japonsku s kapelami jako The Stalin a Inu. Nemyslím si, že by situace mezi nespokojenou mládeží v Japonsku kolem roku 1980 vypadala až takhle zběsile, nicméně v Burst City je čistá esence japonský punku tý doby dovedená do totálního extrému. A nic jinýho. Všechno vrcholí snad půlhodinovým riotem proti policii (v jejích řadách jsou i jacísí nehybní stormtroopeři s raketomety), kde punkáči a gangsteři rozpoutají hotový peklo. Nedokážu si představit kolik práce a filmařskýho génia je třeba k natočení něčeho takovýho takhle přesvědčivě. Celkem třeba 70 %. Dalším punkovým filmem, který Sogo Ishii natočil o tři roky později je (víceméně) komedie Crazy Family (Gyakufunsha kazoku), která je narozdíl od dvouhodinový (a jako takový poměrně nudný) exploze Burst City výtečně gradovaná, vtipná a má o něco silnější závěr. Tímto ji velice doporučuju, stejně jako Ishiiho krátkej utíkací film Shuffle z roku 1981.(21.12.2009)

Tak tady se s Cabalem v hodnocení (výjimečně:-) neshodnu. Přišlo mi to jako zábavná záležitost, u které jsem se pěkně nasmál a odreagoval. Přiznávám však, že jsem nekoukal střízlivý :-) Japonský punk rockový songy neměly chybu.(27.11.2013)

Naprůměrně dobré, nicméněj to neobsahuje více nežli syrovouo punkovitost, celé se to veze na jedné vlně od začátku až do konce. částečně videoklip trochu i narace a film. Obsahuje nezapomenutelné i zdlouhavě nudné scény. Ve své době to bomba.(26.03.2008)

Tento film je jedním ze základních kamenů japonského kyberpunku. Několik málo záběrů, jež by daly dohromady příběh, režisér Sogo Ishii naředil hromadou nejrůznější bizarie a sestříhal ve stylu videoklipu. Film občas i nečekaně pobaví, například hlínu kutající kyborg byl velice zábavný.(26.01.2008)