Asi se zblázním (2021)

Komedie? Možná černá... Luis Zahera skvělý, ale Aixa Villagrán byla bomba a snad i kvůli ní se film cpe do kategorie komedie. Pokud divák si dá pozor, jak šéf tisku komentuje zpravodajství s tím, že : "A tedˇ budeme psát pravdu", pak film má silnější poselství než jen lásku na podivný způsob. Lokace výborná, kritika dobroserů úžasná, debata o bipolárnosti odborná a soudný divák ví, že je to neléčitelné, jen tlumitelné. Hlavní hrdinové mě nechali klidným, přesto 70%, protože za vidění to rozhodně stálo.

Hodně mi to námětem připomínalo 50x a stále poprvé. Jenže zatímco Adam Sandler dokáže bavit, tady to bylo spíše o příběhu. Přitom začátek působí dobře. Akcička v klubu, střelená holka v klubu, navíc to vypadá, že všechny Španělky trpí na ofinu, takže milovníci ofin mají na co koukat. Vrchol první scény je pak pařba střelené holky s týpkem na Tell Me Why od Supermode, takže tady tomu náběhu na zábavnou komedii nebylo co vytknout. Pak ale v blázinci už je to trošku průměrnější. Určitě to není ztráta času, ale nějak jsem měl pocit, že tu chybí zatraceně málo momentů, u kterých bych se upřímně zasmál.

"Na duševní nemoci je těžké to, že ostatní chtějí, abyste se choval jako zdravý."Ordenův snímek mi svou atmosférou hodně připomínal italský filmVzpomínáš si?, jenž rovněž sázel na netradiční romantickou linii, která se mísila s problematikou (ne)vyléčitelné nemoci. Humorná stránka filmu na mě celkem fungovala - zejména díky postavě Saúla, jehož příběh se postaral zároveň i o solidní dramatickou vložku. Dále oceňuji postavu "tourretovské" Marty. Ústřední dvojice byla veskrz sympatická, avšak romantická linie působila místy až přehnaně kýčovitě a americky. Tak či onak se však jedná o milý film k zasmání, ale i zamyšlení."Je úžasné sledovat, jak duševně nemocní zbožňují želé. Průsvitné jídlo nám způsobuje radost."

Popis k filmu síce predznamenal teatrálnu záležitosť, no napokon musím uznať, že to bolo vcelku vydarené a moje obavy ohľadom prehnanej teatrálnosti (ktorú fakt nemusím) sa našťastie nenaplnila. Koncept filmu výborný, a hoci to bolo miestami predvídateľné, tak ani v tomto ohľade to nebola napokon až taká prekážka. Postavy boli sympatické, dialógy mali dôvtip, bola tu dráma, bola tu romanca, dokonca aj pointa veľmi príjemná, takže celkový dojem bol viac než dobrý. Španielom sa tento film skutočne vydaril, a páčil sa mi oveľa oveľa viac akoToc Toc, čo je tiež španielsky film (avšak skôr konverzačka) s podobným zameraním psychických porúch. Každopádne, Loco por ella si zaslúži 4*.

Pekný mix drámy, romantiky a komédie odohrávajúci sa na psychiatrii kam sa nechá zavrieť jeden chlapík kvôli žene s ktorou strávil jednu noc. Lenže ona trpí maniodepresívnou poruchou, takže získať si ju nebude pre neho také ľahké. Bavila ma každá stránka filmu. Komediálna je tak akurát vtipná a nikdy nie je trápna. Tu vyniká hlavne pacientka s tourettovým syndrómom. Chémia medzi ústredným párom funguje na jednotku a a máme tu aj bonus v podobe vedľajšieho páru, ktorý sa dá dokopy. No a dramatická stránka ma dojala u línie s pacientom, ktorý pred malou dcérou neustále predstiera, že je doktor. Tak prečo len tri*? Občas tam sú hluché miesta a finále je tak naťahované, že mi pripadalo nekonečné. Plus tá naháňačka je trochu WTF. Ale zase to pekne uzavrela posledná scéna, ktorú si každý môže vyložiť jak chce. Romantici ako happyending a cynici ako koniec peknej krátkej rozprávky. Zatiaľ dávam 3* a na štyri možno zvýšim, keď to po čase znova uvidím niekde v TV. 7/10.