Ard al-Khof (1999)

Mafiánské filmy mě povětšinou baví a rád si občas rozšířím obzory. Proto, když se ve VRK objevila gangsterka z Egypta, moc jsem neváhal a s očekáváním se do ní pustil.Egyptští tvůrci se možná zbytečně snažili kopírovat ty americké, což filmu neprospělo.Neboť ve srovnání s králi žánru (Kmotr, Mafiáni apod.), museli zákonitě prohrát. Lépe je najít si vlastní cestu, využít domovské reálie a vycházet z místních zvyklostí, které mohou být jiné a mnohdy překvapivé. Tady se to bohužel až tak neděje a film zůstává někde na půli cesty. Příběhově pak jde o tradiční schéma infiltrace poldy mezi mafiány. Zde je ozvláštněno tím, že jde o doživotní práci a jako bonus dostává hlavní hrdina imunitu a může si ponechat nelegálně získané bohatství (a to ho ani nemusel nikdo volit :-)). To by samo o sobě mohlo být tím něčím navíc. Bohužel ten nápad tvůrci také nevyužili naplno. Samotného mě napadá několik možností, jak to lépe uchopit. Místo „jasného“ příběhu a scénáře se hlavní hrdina jen utápí v pochybnostech a vypadá to, že po několika letech na něj policie úplně zapomněla a všem je vlastně jedno, co se děje. Už po pár týdnech mám problém si vybavit neslaný nemastný děj a závěr. Vyloženě slabý film to ovšem není. Má dobrou atmosféru, v některých scénách dokáže solidně napnout a nakouknutí do Egypta je fajn zpestření… tři hvězdy.(70%)

Zaujímavý návrh spolupráce s políciou, ktorý dostal Yehia. Doživotná ochrana, beztrestnosť a všetky peniaze ktoré zarobí si môže nechať. Stačí málo, len sa musí infiltrovať do centra mafie a donášať polícii čo sa kde chystá. Problém nastáva, keď Yehia po rokoch začína rozmýšľať, či koná viac ako policajt, alebo mafián. Však aj vraždil a či jeho správy vôbec niekto číta. Celý ten príbeh je dosť neuveriteľný, podobne aj hlavný hrdina. Nemôžem si pomôcť, do roly mafiána sa s tým dobráckym úsmevom a výrazom v tvári nehodil. Viac sa mi páčil vo filmeAl Baree´. Nenudila som sa, ale stačilo vidieť raz.

Egyptske filmy moc nevyhladavam, tuna je jeden znich. Egyptska  mafia - cosi mi hovori ze mafianske postupy su rovnake po celej tejto planete. ten policajt sa dobrym sposobom votrel do  mafianskych struktur. Nastupili pochyby ci je este vobec na spravnej strane zakona alebo nie. Diky SOLOM ze som obavil tento film, este raz diky. Porovnanie s Kmotrom hodne kriva   60 %

Na jednu stranu se to tak moc vzhlíží v amerických gangsterkách a mafiánských filmech, že se to spíš než o egyptskou variaci těchto filmů mermomocí snaží o kopírku - a výsledku to rozhodně nepomáhá, jelikož na to stylově, řemeslně ani scénářem Sayed vůbec nemá. Na druhou stranu se ale dá říct "Na Egypt dobré", jelikož mi přijde, že se zobrazení násilí, kriminality a organizovaného zločinů vyloženě bojí a Země strachu se to snaží aspoň částečně bořit. Přestřelky a jiné násilné scény sice vypadají často toporně, ale přijde mi jako zázrak, že vůbec jsou, že tam je krev, že někdo umírá a je tam i jeden velký masakr. Egyptský horor Al Ta'awitha je oproti tomu neskutečně cudný, jelikož tam se báli z jmenovaného naprosto všeho a to jde postavám po krku ďábel s obřími rohy. Je to teda nemotorné, zpočátku i bizarně (detaily na jablka červená jak z reklamy při vysvětlení oné speciální práce mě vyloženě rozesmála), nechybí ani dlouhé barové-kabaretní vložky a zdejší mafie zrovna nepůsobí jako banda hrozivých kriminálníků, ačkoli mají být. Vlastně je to pořád moc mírné i bezpečné, na takový druh filmu, jenže v rámci Egypta to je nejspíš pravý opak. Nechci si tu hrát po pěti filmech na znalce, ale zatím je Země strachu ze všech nejodvážnější. A když se vám na tohle všechno povede přistoupit, čeká vás vcelku atmosférická exotická gangsterka se zajímavým námětem, který už musel být zpracovaný jindy a jinde, ale Egypťané se s ním popasovali celkem solidně... když teda pominu nedostatečně vysvětlené motivace Yehia pro přijmutí tak nebezpečné a zlé práce. On to prostě přijme, pak pochopitelně trpí, stále více se mu to zvrtává, ale přitom pořád působí jako dobrovolná oběť a nikdo se vám neobtěží naznačit, proč. Mínusů tam bohužel vnímám příliš na vyšší hodnocení, ale za sebe musím říct, že až na pár repetitivních romantických sekvencí mě to celkem bavilo a silnější dojmy zanechalo. Jen to prostě mělo být víc osobité, protože pak by se dalo chápat, obdivovat nebo odpouštět víc. Filmy z ne až tak filmově frekventovaných zemí totiž často můžou být nadprůměrné jen z toho, že jsou prostě exotikou. Silné 3*

„Poštovní holube, ty půjdeš do trouby! To tvoje ‘spojení‘ je pěkně na houby.“ Tohle zhlédnout Krejčíř, zvolal by: „Fuck South Africa! Přesunu své podnikání do Egypta.“ Na infiltraci do drogového podsvětí Káhiry jde policie tak neefektivně a lážo plážo, že budovat tímhle tempem pyramidy, dodnes nemají ani první patro. Jen škoda té ošizené stopáže, tato Šeherezádina ‘Pohádka tisíce a jedné drogové noci‘ měla trvat déle, ideálně po zbytek divákova života, kvůli větší autentičnosti prožitku ‘mise na celý život‘. Vznikl by prostor pro ještě víc rozverných scének, viz YEHIAOVO OKÉNKO:[][]Frida, v Paříži vystudovaná architektka, se zcela vážně ptá 40letého drogového bosse: „Spal jsi už s nějakou ženou?“[]Mafián Hodhod: „Bůh z nás udělal drogové dealery, abychom přinášeli lidem radost. Ty peníze z drog nejsou naše, ale patří Bohu, my je jen hlídáme.“[]Poručík Yehia si myje ruce od krve a najednou se plácne do čela: „Deset let už zodpovědně gangsteřím, vraždím lidi a drogami jsem zaplavil Egypt jak rozvodněný Nil vyschlé vádí, píšu o tom raporty na ministerstvo vnitra a teprve teď mě napadlo, neměl jsem zjistit, jestli to někdo vůbec čte?! Tak teď nevím. Jsem čestný policista se vznešeným cílem nebo jen starej vůl?“[][]Kam že ho tenkrát vlastně Bašouni střelil? Do nohy nebo do hlavy? Btw, chyběla mi jakákoli uvěřitelná motivace Yehiaiho k přijetí mission impossible: Staň se zmrdem, dealuj drogy, vraždi... ale zůstaň hodnej a blbej, čili náš. A závěrem varování! Pokud to někdo hodlá, byť jen na malý okamžik, srovnávat s Kmotrem, učiním našemu plzeňskému velbloudovinabídku, jaká se neodmítá, aby dotyčného profackoval svými hrby!