An Evening with Kevin Smith (2002)

Kevin Smith umí být i vtipný, bohužel to ale není tento případ, kde se příliš přizpůsobuje až příliš nenáročnému publiku (což je o to horší jelikož se jedná o studenty několika amerických univerzit). Nevím jestli je to výběrem pro závěrečný sestřih nebo jestli má cílová skupina být stejně nenáročná jako přítomné publikum, nicméně konečný výsledek je chvílema smutný a chvílema děsivý (obzvlášť v podobě mimořádně pitomých dotazů).

Příjemné, místy až hospodsky laděné povídání o Kevinu Smithovi, jeho filmech a osobních příbězích s tím spjatých. Kevin Smith ukazuje, že je opravdový bavič, dostává se do řady nepředvídatelných situací, z nichž umí vždy elegantně a vtipně vybruslit (např. způsob jakým se vypořádal s požadavkem, aby předvedl taneček z filmuJay and Silent Bob Strike Backbyl opravdu výborný, byť veskrze jednoduchý). Po několika desítkách minut také dospějete k závěru, že Kevin Smith je mnohem sebevědomější, než za jakého se vydává. Samozřejmě určitá míra suverenity je nutná pro to, aby byl vůbec schopen mluvit o věcech, o kterých mluví (často hodně sexuálně explicitní s tunou homosexuálního podtextu), ale stejně pro mě osobně to znamenalo malé překvapení...8/10

Jak je Smith špatný a toporný (ne)herec, tak o to více je vtipný i nadaný vypravěč. Akorát se někdy snaží být vtipný za každou cenu, ale musí se mu nechat, že když už je vtipný, tak je vskutku vtipný. Čili ty bezmála tři a půl hodiny v jeho společnosti nenudí; jakkoli se to dalo sestříhat do podoby dvojhodinového „best of“. První co by se mohlo vyhodit jsou zbytečné předělové pasáže s názory z davu „proč přišli“. Nejvíce na škodu ovšem není ani tak stopáž jako spíše „dude and pussy“ publikum. Na některých štacích je ta mládež skutečně otravná až nesnesitelná a jak ze špatné teenagerovské komedie; nad reakcí toho stáda po Smithově zmínce o pivu znechuceně kroutím hlavou ještě nyní.

Kevin Smith je vypravěč, kterého byste mohli poslouchat hodiny a neztratit pozornost. Pro mě osobně je naprosto neuvěřitelný, jakým způsobem odpovídá na otázky bez nacvičení a celej sál se řehtá a já taky, Q&A proměněný v stand-up, za který by se nemusel stydět ani Chris Rock. Kevin totiž používá tu gradaci s vybroušenou pointou a přihazuje těch pár nadsázek a zveličení přesně tak, aby historka nevyzněla trapně, ale zároveň aby vás udržela poslouchat a taky prostě zná svý publikum. A můžete absolutně zbožňovat Kevina Smithe jako tvůrce a přesto koukat na Evening with Kevin Smith a milovat ho ještě víc jako komika. Já to tak možná opravdu mám.

Uff, tak to bylo dlouhý. Osobně se považuju za velkýho fandu Kevina Smithe (jak už moje ikonka napovídá) a tak mě štvalo, že jsem se nedokopal k tomuhe dílu. I když dílu - Kevin má přednášky na vysokejch školách, univerzitách či co to sakra je, kde odpovídá študákům na dotazy. Nuto dodat, že na stručnej jasnej dotaz odpoví 12ti minutovym monologem. Styl vyprávění se mu vytknout nedá, pusa mu jede nonstop, občas pustí ke slovu i Jasona Mewese a člově se hodně dozví o něm, jeho filmech, hercích, sexuálnim životě nebo třeba o zpěvákovi jménem Prince. Nicméně ta stopáž je vražedná a musel jsem si dělat malý pauzy. Právě proto tomu nemůžu dát plnej počet. Aspoň prozatím.