Amityville 2: Posedlost (1982)

Čekal jsem, že to bude mnohem horší. Co ale nechápu, je proč je to pokračování, když s originálem nemá nic společného, ​​kromě toho domu. Kdyby tento film nebyl pokračováním, měl by čestné místo v pantheonu hororu. Je to film ve stylu Poltergeista, s profilem velmi podobným Vymítačovi ďábla, se stejným „ďábelským make-upem“ hlavní postavy a prakticky stejným koncem jako příběh Williama Petera Blattyho (samozřejmě s určitými rozdíly). Špičkoví herci, dechberoucí děsivý příběh a vynikající technické aspekty dělají z filmu perfektní pětku, který, opakuji, kdyby nebyl pokračováním, byl by jedním z nejlepších filmů o paranormálních jevech.

Po celkem obyčejné jedničce dvojku uchopil do spárů Dino de Laurentis a naverboval klasika italského krimi thrilleru Damiana Damianiho (a Dardana Sacchettiho na vylepšení scénáře) a vyšla z toho úchvatná hororová pecka, ze které přímo prýští zlo. Na začátku přijíždí šestičlenná rodinka zbožné matky a burana se čtyřmi dětmi, která vůbec nemá tušení, co jí potká a divák zcela jistě taky netuší, na co si ostřílení Italové po mírumilovné jedničce troufnou a to je silná deviza filmu. Dobrá kamera, zvukový design a vizuální nápady vytváří specifickou psycho atmosféru a tísnivé očekávání dalšího vývoje. Milovníci speciálních efektů a masek jistě rádi objeví další osmdesátkovou perlu.

K sérii Amityville jsem přistupoval jako k restu, který je třeba dohnat, tudíž jsem od něj neměl nijak velká očekávání. Místo béčkové duchařiny jsem však dostal jedny z nejlepších klasických hororů přelomu 70. a 80. let, které jsou na mnohem vyšší úrovni než třeba prvníPátek třináctéhoneboNoční můra v Elm Street. Oba filmy totiž fungují jako horory i jako mysteriózní dramata s dobře napsanými postavami a dialogy. Tam, kde je v případě jiných žánrových kousků z podobného období přílišná expozice otravná, tady je naopak žádoucí, jelikož divák si je k postavám schopen rychle vytvořit vztah a sledovat jejich vzájemnou dynamiku je stejně zábavné jako sledování hororových aspektů snímků. Jsem si jistý, že svůj podíl na tom mají v případě prvního díluStuart Rosenberg, v případě druhéhoDamiano Damiani. Ani jeden z nich není totiž primárně hororový režisér a oboum se povedlo funkčně zapracovat zkušenosti z dramat, kriminálek a thrillerů, kterým se věnovali v minulosti. Zatímco první film se potýkal s vícero nedokonalostmi (vedlejší linky s knězem a detektivem, které na děj nemají žádný vliv a nebyly ani nijak ukončeny neboSPOILERfakt, že v celém filmu nikdo nezemřeSPOILER), druhý se v těchto ohledech poučil a předkládá funkčnější vyprávění okořeněné o těžká témata (incestní vztah nejstarších sourozenců), která filmu dodávají specifický nádech a osobnost. Co na prvních dílech Amityville rovněž oceňuji je snaha vyhýbat se laciným lekačkám či snaze šokovat diváka přehnaným násilím. Místo toho sází na znepokojivou atmosféru, která prostupuje oběma filmy a stále více se stupňuje. I díky tomu oba filmy zestárly s grácií a vyjma pár drobných výjimek nedochází k přehnaně "cheesy" momentům, které by moderního diváka odradily.Horor v Amityvillei jeho pokračování se pro mě okamžitě staly srdcovými záležitostmi a byť jsem si vědom mnohem nižší kvality dalších dílů, pravděpodobně se jim nevyhnu.

V žiadnom prípade nečítajte obsah! Nehanebne, hneď v prvej vete, prezradí najdôležitejšiu časť filmu. Inak veliká pecka. Nebyť záverečnej tretiny, ktorá sa v pôsobivosti úplne nevyrovná predchádzajúcemu deju, dal by som 5*. Intenzívne psycho, doslova od prvej scény. Damiani mal točiť viacej hororov. Zo série som predtým videl iba originál a remake, a veľmi si ich už nepamätám, nemám ale pocit, že by sa vyrovnali tejto úrovni. Zvažujem kuknúť všetky časti.

V roku 1979 natočil režisér Stuart Rosenberg kultový horrorový snímok "Horor v Amityville"  (The Amityville Horror). Zachytáva príbeh rodiny George Lutza, ktorá sa nasťahuje do krásnej vily na Ocean Avenue na Long Islande. Ukáže sa, že tento dom je pekelnou bránou, ktorá žije temným životom, sídlia v ňom démonické sily, je v ňom koncentrované zlo. V roku 1982 natočil režisér Damiano Damiani voľné pokračovanie tohto titulu, ktoré nesie názov "Amityville 2: Posadnutosť" (Amityville II: The Possession). Je to prequel, ktorý sa vracia pred udalosti prvej časti. Film je inšpirovaný knihou "Vražda v Amityville", ktorú napísal Hans Holzer. Šesť členná rodina Montelliovcov sa nasťahuje do veľkej vily na brehu jazera. Netušia, že je to sídlo temných, satanistických síl. Ich najstarší syn Sonny sa postupne stane obeťou démonického posadnutia. Pod vplyvom pekelného zla vyvraždí celú svoju rodinu. Tento snímok je veľmi podarený následovník pôvodného filmu. Je to okultný horror s hustnúcou atmosférou, ktorá vygraduje do dychberúceho exorcismu. ****