• CZ dabing
  • HD

Albánie - kráska se špatnou pověstí (2012)

Albánie - kráska se špatnou pověstí (2012) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:2012
Žánr: Dokumentární
Země: Česko
Režie: Miroslav Náplava
Délka:42 min
Jazyky: čeština
Hodnocení:6,5/10

Sledovat Albánie - kráska se špatnou pověstí online

O filmu Albánie - kráska se špatnou pověstí

Zapomeňte na všechno, co jste se kdy o Evropě naučili! Krevní msta, bunkry, divoké hory, nádherné pláže, středověký lexikon životních pravidel kanun – i to je Albánie! Proč se lidé téhle země bojí? Přitom je to nejdivočejší a nejkrásnější část Evropy. Jaká je pravda a co jsou předsudky?

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (4)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

dopitak ★★★★☆

U většiny dokumentů je problémem stopáž - mohly by toho tolik ukázat, ale neukážou, a nudí. Dokument Petra Horkého (pan Náplava promine, je ale jen mužem na pozadí) jde k věci, komentář dává smysl, obejde se bez obvyklých plků, je vidět, že o jednotlivých částech tvůrci dlouho přemýšleli (tedy jednotlivých částech země), že bylo materiálu na sto dokumentů, a vybírání vůbec nebylo lehké. Pěkná písnička na konci (Soundhound ji nepozná), krásné záběry. Tohle má do typického dnešního dokumentu ve stylu prezentace cestovky hodně daleko, a díky za to. Ale to podřezávání ovcí prosím příště hodně z dálky, anebo střihnout. Nejsem cimprlich, ale tohle bylo hodně naturální...

Zdroj: ČSFD.cz (2016-10-31)
Marze ★★★★☆

V devadesátých letech Češi do Albánie neprávem nejezdili. Pěkný dokument.

Zdroj: ČSFD.cz (2020-12-03)
Eliiza ★★★★★

Jeden z nejlepších snímků Horkého a Náplavy. Já ty chlapy miluju :)

Zdroj: ČSFD.cz (2013-10-27)
prkalil

Ze své cesty na filmový festival o lidských právech v Tiraně jsem si přivezla novou lásku - Albánii. Cestovatelé Petr Horký a Miroslav Náplava po osmi předchozích výpravách do této země napsali knihu Kráska se špatnou pověstí.
Tato balkánská země má nejvyšší míru korupce v Evropě, síť organizovaného zločinu napojenou na vládní úředníky, zničenou infrastrukturu a vysokou nezaměstnanost. Stále tu platí krevní msta. Albánie se musí vyrovnávat s dědictvím půl století trvající vlády diktátora Envera Hodži, který nastolil jeden z nejtvrdších komunistických režimů v Evropě. Země se ocitla v mezinárodní izolaci, nejprve přerušila kontakty se Západem a později i s východními zeměmi. Pro nás je pozoruhodné, že roku 1968 Albánie vystoupila na protest proti ruské okupaci Československa z Varšavské smlouvy. Paranoidní diktátor Enver Hodža nemilosrdně likvidoval své odpůrce, po krajině rozesel půl milionu betonových bunkrů a Albánii prohlásil za ateistickou zemi, kde bylo praktikování jakéhokoli náboženství přísně zakázáno.
Špatná pověst Albánie ale nic neubírá na kráse její nádherné přírody obklopené dvěma moři, Jaderským a Iónským. Autor knihy Petr Horký se přiznává téměř k závislosti na krásce Albánii, již považuje za nejdivočejší zemi Evropy.
Hlavní město Tirana dnes žije navenek svobodně, po městě se prohánějí drahá auta, ulice jsou posety zaplněnými kavárnami, protože, jak Albánci říkají, polovina z nich kávu vaří, polovina ji pije.
České bojovnice za ženská práva, divte se, v této zemi, kde byla pluralitní demokracie nastolena až v roce 1992, jsou stanoveny kvóty pro zastoupení žen v politice. Do místních zastupitelstev padesátiprocentní, do parlamentu třicetiprocentní. Ve vyspělé České republice, v níž byla rovná práva žen a mužů uzákoněna už v roce 1921, je v parlamentu pouhých dvacet procent poslankyň. V albánské vládě úřaduje dvanáct ministrů a sedm ministryň. U nás, aby se neřeklo, pouze tři ministryně.
V zemi, jíž byl na půl století vnucen ateismus, žije pospolu 57 procent muslimů, 2 procenta bektašijů, kteří se pro svou mírumilovnost nazývají muslimskými buddhisty, 10 procent římských katolíků a 7 procent pravoslavných. V zemi panuje příkladná náboženská snášenlivost, na niž jsou Albánci hrdí a kterou svými veřejnými prohlášeními podporují i politici. Albánský premiér Edi Rama se podivuje nad Evropou, která má problém s přijetím syrských uprchlíků, s nimiž mají Albánci soucit. Za války v Kosovu přijala Albánie půl milionu uprchlíků. Pro pořádek je třeba říct, že se většina z nich po válce vrátila zpět.
Podivuhodnou náboženskou toleranci vyjádřil albánský premiér Edi Rama také tím, že v pařížském protestním pochodu k uctění památky sedmnácti obětí teroristického útoku na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo kráčel se všemi představiteli albánských náboženských obcí. S šéfem muslimské obce Skënderem Bruçajem, patriarchou pravoslavné církve Anastasiosem, katolickým arcibiskupem Mirditou a představitelem bektašijů Edmondem Brahimajem.
Tak jako Petr Horký a Miroslav Náplava jsem i já okouzlena objevenou kráskou. A zahanbeně už vím, že nejchudší země Evropy nám svou tolerancí a prosazováním žen v politice dává výchovnou lekci. (sloupek Olgy Sommerové z dnešního magazínu Pátek LN)

Zdroj: ČSFD.cz (2015-10-02)