Králové Slunce (1963)

Dobrodružný film pro mládež1)  s lehkou, téměř nepatrnou historickou příchutí a dětsky limonádově pojatým kodexem cti mohl ve své době částečně zabodovat. V evropských kinech už devět měsíců běží výrazně působivějšíPoklad na stříbrném jezeřea tohle na mě dělá dojem trucovité odpovědi._____
2)  S historií nemá film moc společného. Ano, mayské městské státy se svou zajímavou architekturou, písmem, kalendářem a astronomií skutečně existovaly a opravdu praktikovaly lidské oběti. Rovněž Hunac Ceel Cauich, vládce státu Mayapánu, je historickou postavou někdy z 12. či 13. století. A tím realita končí. Mayové nikdy neodpluli do Severní Ameriky, nikdy se nesetkali v místními Indiány (ani by si s nimi jazykově nerozuměli), nikdy neměli železné meče. Ten mix mayské, aztécké, egyptské a hollywoodské kultury je prostě k smíchu._____
3)  43letý Yul Brynner (indiánský náčelník Černý orel) a 29letý přitažlivý George Charikis (mayský král Balam) odvedli, co jejich dětští diváci očekávali._____
4)  Spoilerování autorů obsahu je nechutné - to málo napětí, kterého se diváku může dostat v důsledku neznalosti budoucího děje, jde k čertu, protože jak Česká televize, tak obzvláště Dragonlanc vyslepičí prakticky všechno předem.

Krásný příklad filmové parafráze mýtu o ”ušlechtilém divochu”, ”Máyové” zde vystupují jako ti civilizovanější / kultivovanější a ”floridští Indiános” jako ti divočejší, ale o to ušlechtilejší. I díky této originální zápletce a etnokulturnímu propletenci (i s mezietnickým milostným trojúhelníkem) stojí tento dobrodružný snímek za podívání.

Pomerne naivný dobrodružný film o úteku mladého mayského kráľa Balama so svojím kmeňom cez more smerom na sever kde narazí na svojich severoamerických "súkmeňovcov". Bezmyšlienkovité posplietanie rôznych kultúr a akože historických faktov vyznieva veľmi naivne Mayovia tu bojujú drevenými mečmi, ale ich nepriateľ Hunac Ceel (tiež zrejme May) však už má meče železné. Film je plný podobných logických skratiek a zjednodušení, takže tu nikomu nie je čudné, že Mayovia a indiáni hovoria rovnakou rečou a v pyramídach majú egypské maľby. Celé toto vrátane dilemt bratstva a súperenia medzi dvoma rozdielnymi kultúrami je len kulisou pre ľúbostný trojuholník Balama, Čierneho orla a Ixchel. Produkcia je však veľmi dobrá a je vidieť, resp. počuť, že Elmer Bernstein sa vyzná v svojom remesle. Herci hrajú svoje postavy dobre. Yul Brynner v úlohe náčelníka Čierneho orla má tú správnu vážnosť a odvahu. Žiaľ Balam sa správa skôr ako namyslený pubertiak a nie ako mayský vládca. Zato však zrejme nemôžeme viniť Georgea Chakirisa.

„Majští hoši“ to mali celkom vymyslené. Zasadili strom, postavili dom a z terasy toho domu potom prosili bohov o ich priazeň. Háčik bol v tom, že to malo celkom veľkú spotrebu ľudských zdrojov. No ani to im nepomohlo, aby neboli vyhnaní cez Mexický záliv do iných zemí, kde chceli pokračovať v týchto ušľachtilých činnostiach. No iný kraj, iný mrav. Líder miestnych ľudíYul Brynnertaktiež nesúhlasí s ich krvavými obetami a snaží sa im vysvetliť že tráva rastie a voda tečie aj bez tejto ich šaškárne. Ale hodiny tikajú a čas sa kráti a ich spoločný nepriateľ sa blíži a preto Yul odhodí transparent „Yanekees go home“ a pokúsi sa o spoluprácu v oblasti spoločných zdrojov a výdavkov na obranu.

V rámci veľkej vlny historických veľkofilmov pochopiteľne muselo prísť aj na latinskoamerických indiánov. No a patrí skôr k tým filmom, ktoré pôsobia dnes o niečo viac naivne než tie najlepšie diela, ako napríklad Ben Hur či Vikingovia. Čo sa týka architektúry tak uvidíme "len" dve menšie pyramídy na dvoch stranách Mexického zálivu, v rámci výpravy tak film viac poteší stovkami, či skôr tisícovkami komparzistov alebo scénami na mori. Bohužiaľ samotné boje sú skôr chaotické. Nechýbajú jasne podané posolstvá, ako priamočiare úvahy nad potrebou obetí na oltároch pre Bohov. 70%