Agguato sul grande fiume (1964)

Podobne ako Karl May aj Friedricha Gerstäcker bol nemecký spisovateľ, ktorý žil a tvoril v 19. storočí a napísal zopár dobrodružných kníh z Divokého západu. Prvým sfilmovaným sa stal tento, ktorý sa dá preložiť ako "Riečni piráti na Mississippi" a producenti si taktiež vybrali osvedčené prostredie Chorvátska, presne ako slávnejšia konkurencia. Príbeh nie je síce príliš atraktívny a chýbajú mu charizmatické postavy, predsa len má slušné tempo a spád a drží sa v línii nemeckej produkcii 60-tych rokov. Štvrtý komentár.(15.06.2020)

Nenáročný eurowestern, či skôr euroindiánka, ktorý sa ale hrá na niečo viac, ako v skutočnosti je. Dobrodružnosť mu uprieť nemožno, ale to je typické asi pre všetky westerny Made in NSR. Všetci indiáni majú rovnakú čelenku a aj rovnaké parochne, lenže podobne "prehliadnuteľné" sú aj biele tváre, snáď s výnimkou Brada Harrisa v jednej z vedľajších úloh. Z každej strany sa zbytočne ponúka nejaký humor, ktorý deptá atmosféru a ani na charizmu záporákov sa nemožno spoľahnúť. Aspoň že to naprávajú atraktívne zasadenia v podobe skalistých hôr v pozadí či rieky a parníka, ktorých scény sú ale príliš statické, a šmrncovná ústredná melódia. Tipnem si, že po štyroch-piatich dňoch si z príbehu nebudem nič pamätať.(13.03.2017)

Naši němečtí filmaři se tu teprv zaučovali, to je zřejmé. Hlavní problém je, že film má tak trochu nepochopitelnou zápletku (možná způsobeno sestříhanou verzí) mizivou hudbu a nezajímavý děj. To by se ještě dalo v pohodě přejít, nebýt toho, že hlavní hrdina, šerif Lively, je zcela nezajímavý nesympatický týpek, kterého přehrává i, ač nehrající, alespoň opět sympatické pometlo Brad Harris vrhající se v příhodných chvílích na nepřítele, uskakující před kulkami a plavící se poklidně v kánoi uprostřed námořní bitvy. Největší zhoubou díla je však osazenstvo městečka, kde se tento podivný příběh odehrává. Takřka v každé postavě lze objevit stoprocentně komického dědka od pohřebáka-doktora po majitele saloonu, zaručeně humorní za každé situace a nesympatičtí až hrůza. Kam se však hrabou na ústřední hrdinku Sabine Sinjen. Dívka tak neodolatelná, vtipná, aktivní, všemu dobrodružství nakloněná, rázná a rozhodnutá klofnout hlavního hrdinu, že nesympatičtější krávu těžko najít. Bohužel, této veselé skupině se zmíněnou tykvičkou v čele náleží tolik místa, že to film docela zabíjí. Na druhé straně má totiž epochálního (jako vždy) záporáka, velice to mladého, o to však nebezpečnějšího, Horsta Franka se zajímavými nápady (včetně pirátů převlečených za vojáky) a organizačními schopnostmi, které mu ovšem všichni přítomní včetně spolupracující bandy indiánů kazí. Člověk si pravda u obávaných pirátů brázdících Mississippi nepředstavoval, že přepadají osamělé vory a obývají jakési lesní jeskyně, ale Horst nás je rozhodnut přesvědčit o opaku a pomocí svého optimismu se i s tím vším dokázal popasovat elegantně. Indiáni opět tak nějak mimo, ovšem ten tancující uprostřed přepadení na palubě parníku je nezapomenutelný. Takže, za Horsta unášejícího parník se slovy „Jako dítě jsem sníval, že budu někdy kormidlovat vlastní loď...“, tři.(12.03.2013)

Podobně jako Zlatokopové z Arkansasu točeno na motivy románu F. Gerstäckera v Chorvatsku a ve stejné době jako rané filmové mayovky s Vinnetouem. Nalezneme tu některé podobné prvky jako např. komickou figurku (zde funebrák Doc Monroe), kladného neohroženého hrdinu (zde šerif Lively), přátelství indiánského náčelníka a bledé tváře (Černý orel a Lively), pohlednou rozpustilou dívku (Evelína), pohlednou zrádnou ženu (falešná vdova Georgie), rvačku v salónu atd. Zvláštní scénou je tu přepadení parníku. Ovšem oproti soudobým filmovým mayovkám Haralda Reinla tomuto dílu chybí vznešenost a romantika a také rytmus (dějový spád), ostatně jako u všech ostatních „béček“ (Duell vor Sonnenuntergang, Heiss weht der Wind a další německá produkce). Asi na stejné úrovni jako Zlatokopové z Arkansasu, slabší čtyřka. Dabing do češtiny by si to dle mého názoru zasloužilo, hlavně z hlediska komparace západoněmeckých westernů 60. let, které jsou v naprosté většině morálně nezávadné a vhodné i pro mládež. A dle mého názoru i o něco zábavnější než východoněmecké výtvory s Gojko Mitičem...(10.05.2009)