Agathe Cléryová (2008)

Tohle je dost zajímavá francouzská komedie doplňovaná trochu překvapivě krátkými hudebními výstupy. Jinak je to ale komedie na aktuální téma, se kterým mají zřejmě obzvláště ve Francii velké problémy, a to je problém diskriminace a rasismu. Je ale zajímavé, jak je najednou člověk nucen přehodnotit vlastní názory a předsudky, když si na vlastní kůži vyzkouší jaké to je vypadat jako jeden z přistěhovalců. Hlavní hrdince se přesně tohle stalo, onemocněla chorobou, která se projevuje především ztrátou pigmentu, a tak jí postupně zčernala kůže. Jak někdo chytře ve filmu poznamenává "je to jako s Michaelem Jacksonem, akorát opačně." A hlavní hrdinka v jednom z hudebních výstupů i Michaela Jacksona docela zdařile imituje. Takže téma je to opravdu zajímavé a bez problémů vystačí na celý film, občas jsem se i docela zasmál, například když zvídavé dítě od sousedů bylo zmatené, jak to je vlastně s tou Agátou je. Ale nejvíce mě asi rozesmála jednoduchá, ale naprosto geniální hláška po odchodu právníka: "Tati, co teď budeme dělat?" "Teď jsme v prdeli." Jean Rochefort to řekl tak geniálně, že se tomu musím smát ještě teď, jen si na to vzpomenu. A pak ještě pobavila písnička zpívaná na hudbu koledy "Tichá noc", kdy se podřízení škodolibě radují, že šéfka je nemocná a že jí postupně černá pleť. Film celkově vnímám jako docela povedený, krátké songy potom jako zajímavý pokus o inovaci a originalitu. V hodnocení je to někde mezi třema a čtyřma hvězdama, fakt nevím, kam se přiklonit, ale asi protentokrát zůstanu u trochu lepších třech hvězd.

Blofeld to vystihl

Komedie s dobrým úmyslem, ale zoufale průměrným provedením.

Vtipná, celkem povedená komedie na aktuální téma rasismu. Vtipné hudební výstupy.

Popravdě řečeno mě překvapilo, že je to muzikál...