Afričan (1983)

Možná by se mi to líbilo, kdyby to mělo aspoň trochu zajímavý scénář, vyhnulo se to hromadě ekologických klišé, Catherine měla o deset let míň a zadek o něco menší, kdyby tady všude neběhali lostomiloučtí, chytří a vždy nápomocní černouškové, nemělo to pokusy o dětinský humor a kdyby chemie mezi Catherine a Philippem nějak fungovala. Film se rozpadá na sled scének, které rámuje boj proti pašerákům slonoviny a vybíječům slonů, jenže vše je podané tak nepřesvědčivě a kýčovitě, že tomu celému může věřit jen francouzská hospodyňka, která v Africe v životě nebyla, ale ta exotika jí přijde krásná. Také mi přišlo podivné, jak na jedné lodi, posléze nefunkční, vždy našli nové a čisté oblečení včetně saka, džín pro ženu, které jí přesně padnou, dokonce i dlouhého béžového kabátu. O klavíru se raději nezmiňovat. A pokud jde o padouchy, fakt jsem nepochopil, proč se s takovým nákladem tahali takovou štreku a nevzali to letadlem rovnou od toho jezera krokodýlů. Prostě mě to nechytlo, nefungovalo to, i když ok, myšlenka, že bychom měli zachovávat přírodní ráje a Pygmeje nestěhovat do paneláků, se mi líbila.

Víte, jaký příběh jsem na základě úvodních scén očekával? Že ONA (C. Deneuve), iniciativní francouzská podnikatelka, přijede do Afriky vybudovat na území přírodní rezervace komplex pro milionáře, aby se tito následně mohli obdivovat ráji na zemi, tam však během plnění tohoto plánu nečekaně potká HO (P. Noiret), dobrodruha, zamilují se, a on jí tento od začátku pomýlený nápad (protože, kam vkročí noha turisty, tam sto let tráva neroste!) rozmluví, zároveň jí názorně vysvětlí výhody života v divočině, kam se ho ona rozhodne nadšeně následovat! Načež zazvoní zvonec a pohádky je konec! A k čemu došlo? K jistému žánrovému obratu (který generuje úplně jinou chemii mezi ústřední dvojici + příběh de-romantizuje, zbavuje ho rituálu svádění, ale současně činí vztah hlavní dvojice jaksi osudovějším): těm dvěma totiž nebylo filmem předurčeno, aby svůj vztah teprve vybudovali/založili, nýbrž aby ho znovu obnovili! Je to právě tento posun, který dle mého skromného názoru filmu (resp. producentům/režii) dovoluje, aby do role titulního milovníka obsadil tehdy již třiapadesátiletého Phillipa Noiret (r. 1930), který co si budem... tyhle role nikdy nehrál (typově to není Belmondo ani Delon). O to víc mě jeho výkon příjemně překvapil, jeho cholerické výbuchy pro mě byly na filmu tím nejzábavnějším! Dá se říct, že pro mě zastiňují i C. Deneuve, a to už je co říct! 75 %

Na titulnomAfričanovisom napokon nenašiel takmer nič priaznivého, ak teda aspoň nepočítam asi posledných 20 minút stopáže, kedy som si konečne „prišiel na svoje”, kde som sa povedzme cítil, ako v napínavých dobrodružstvách oIndianovi Jonesovi, ináč sa z veľkej časti jednalo iba o akýsi zlepenec afrických (exotických), naprosto nudných, a k tomu zväčša i totálne nezáživných sekvencií so skoro nulovým záujmom pre charaktery ako také, čo je zároveň i veľmi zlou vizitkou pre počin ako taký, ktorý snáď už absolútne zo začiatku neveštil nič dobrého, a tak môžem maximálne skonštatovať sotva len to, že predstaviteľ „samostatného podnikateľa”Viktorav podaníFilipa Noireta, si opäť pripísal na svoje konto ďalší podpriemerný titul, alebo napríklad taká francúzska, chladná blondínkaKatarína Deneuveová, ktorá zase stelesnila akýsi, spočiatku kariérny typ - protagonistkyŠarlotyso vskutku developerskými ambíciami na africkom kontinente, čo nakoniec úplne priklincoval tentoraz znovu mimoriadne„fušerský režisér”Filip de Broca, ktorý vie byť miestami i poriadnympracantom- trebárs ma menovite napadá sa zmieniť o týchto nasledovných tituloch v podobách:Cartoucheho,Mužovi z RiačiNežného kuraťa, keď v dvoch z nich si dokonca zahral i povestnýlámač ženských srdcí, Bébel, čo na druhej strane sa, ako taképrotipólyvytvárajú tieto snímky, akými súMuž z Hongkongu,Ukradli torzo Jupiterai aktuálne recenzovanýAfričan, a tak ani neviem, čo si mám o tomto tvorcovi vlastne myslieť? • Už som na to prišiel. Za všetko v podstate môžu len nekvalitne napísané scenáre, ktoré si autor ešte písal i vlastnou rukou, čiže inými slovami sa dá povedať, že mu v niektorých prípadoch skrátka iba trochu ušla ruka! A to isté predsa platí aj pre obe vyššie uvedené hlavné postavy, ktoré sú na tom podobne, veď sa stačí len obzrieť do minulosti, čo sa týka takej Katky v pozitívnom zmysle:HnusaKráska dňa, sú určite nielen mojou osobou vychvaľované tituly, na ktoré pritom nedám vôbec dopustiť, vtedy mala role ušité doslova na mieru, teraz ani nemala čo hrať:„Kráska si zahrala vo filmovom hnuse?”• Tu jednoducho nefungovalo skoro nič, a to od hereckého obsadenia spolu s ich dialógmi, cez montáž a imidž, až vari i po ostatné postavičky v dianí, v celkovom ponímaní skrz antagonistuAristotea Poulakisav podaní Jeana Benguiguia, čo bolo z jeho strany už celkom nevyužitý potenciál, takto sa stal len smiešnou karikatúrou seba samého. Z trojice (zatiaľ) videných nepodarkov, patrí tento k tým najneznesiteľnejším. Od de Brocu si musím odteraz odpočinúť, i keď ma dosť láka vidieťMuža z Acapulca&Nenapraviteľného, v obidvoch eventualitách s Belmondom v hlavnej úlohe, čo by mi mohlo napraviť chuť!

Jiskření mezi Noiretem a Deneuve stejně nefalšované  a přirozené jako ekologická šlehnutí stran ochrany přírody a původních kultur. Jaký kontrast vůči dnešnímu hysterickému zviditelňování  vlastní kulinářské neschopnosti psychicky narušených "ochranářů" v národních galeriích.  Krásná africká příroda a romantické pohlazení od výborných herců. Filmová škola dobrodružných snímků, jaké už dnes nikdo neumí natočit.  Nejsou na to  lidi a i té přírody ubývá....

Aktuálnější než v době vzniku je dnes téma ochrany přírody a zvířat. Do afrického prostředí byl posazen Philippe Noiret s Catherine Deneuve a rozehrávají manželské hrátky společně s bojem o to, kdo získá část z území. Victor ho chce zanechat v původním stavu, Charlotte jej chce přetvořit. A už tenkrát přišli filmaři s nápadem, že právě v cestovním ruchu, turismu a poskytování bohatým zájemcům o luxusní zážitky se skrývá pravá žíla zlata. Víc než mezi pytlačením a přebudováváním Afriky na hypermarkety apod. Dnes se v řadě těchto kontinentálních států snaží o totéž. Mnoho komediálních momentů jsem ale nenašel. Řada z nich totiž stojí právě na rozporech mezi manželi. Vidíme sice krásnou africkou přírodu, ale Noiret nepůsobí zrovna jako dobrodruh, tím dostává i tento nádech trochu ránu.