A State of Mind (2004)

Fascinujúce. Pri pohľade na životy ľudí žijúcich pod taktovkou režimu mi behá mráz po chrbte. Úžas nad zanietením človeka pre ideológiu vodcu vo mne prevláda nad pochybovačnými myšlienkami o komunizme. Pri sledovaní sa cítim ako v krajine krivých zrkadiel.
Kto vie, koľko scén zachytených anglickými reportérmi muselo byť zničených pre dobro režimu.

*KÓREJSKÝ SPÔSOB BOJA PROTI OBEZITE*Pozerať sa na mladé gymnastky, schopné ohnúť si ktorúkoľvek časť tela v akomkoľvek uhle, je zážitok, Aby však boli schopné týchto a im podobných vecí, stojí ich to plno odriekania, plno odhodlania a plno obetovaného času. Škoda však, že to ich osobné "utrpenie" pri prípravách na obdobu ČS spartakiád, nie je zdokumentované detailnejšie. Dievčatá o tom hovoria, ale s úsmevom na perách. Verím, že mnohým to neprekáža a že kvôli láske k vodcovi sú schopné s radosťou denne cvičiť bez istoty, že sa objekt ich lásky vôbec na ich predstavenie príde pozrieť. Avšak mnohé určite šomrú, detsky protestujú a k mnohému sa stavajú odmietavo - avšak žiadny rozkol sa nekoná. Divák potom nadobudne pocit (a možno sa ho len zmocní akási paranoja), že veľa z dokumentu je dopredu určené, zinscenované a cenzurované. Nakoniec sa z toho stáva dokument, ktorý nie je o gymnastkách, ale skôr o celej krajine, podaný nemastným-neslaným spôsobom.Verdikt v 1 vete:O krajine, ktorá produkuje tisíce a tisíce štíhlych detských gymnastov a gymnastiek.17.01.12

Jedním slovem neuvěřitelné. Orwell by se zpotil hrůzou, kdyby tohle viděl. Nejhorší je ta víra obyčejných lidí v systém, víra v jejich vůdce, který to přece myslí dobře. Přitom jsou to normální lidské bytosti, které se starají o své děti, milují a stejně tak i nenávidí. Informační cenzura je hold dokonalá. V souvislostech je pak i ta naivně dětská snaha zalíbit se vůdci až dojemná a jejich úsilí dojít k vytouženému cíli obdivuhodné. Co se stane, až jednou zjistí pravdu?

Dĺžku by som skrátil na polovicu. Pozerať dookola tréning moderných gymnastiek nie je bohvieaká zábava. Viac sa mali autori venovať bežnému kórejcovi. Zrejme bol zákaz. Život ako v skanzene a to si dovolím tvrdiť, že sme videli špičku ľadovca. Do obyčajných dedín cudzia kamera nevkročí. Od hladu tam zomrelo cez 3000000 ľudí, ale všetci velebia Kima. V telke, ktorú majú za zásluhy len vyvolení beží jeden propagandistický program. A tých, čo sa im páči sledovať nádherné živé obrazce by som tam poslal na nácvik. Ja som zažil jednu spartakiádu a stačilo mi na celý život..

Další z dokumentů vrchního zahraničního propagandisty KLDR Gordona. Velkým úspěchem je, že mu severokorejští komunisti dovolili natáčet. Podle toho taky ten dokument vypadá. Gordon ukazuje pouze "ukázkové" fragmenty hlavního města a nikdy nesklouzne ke kritice nejhoršího režimu na světě. Malinkatý výřez ze severokorejského života tak uchvacuje naivní "západní" diváky a potěšuje severokorejské komunisty a manipulované občany, viz. ocenění na "mezinárodním filmovém festivalu" v Pchjongjangu. Umně diplomaticky natočený dokument, který de facto nic převratného nepřináší, a tak nemůže ani nikoho urazit.