25 km/h (2018)

Příjemně pohodový německý film. O přátelství, odloučení, sbližování, snech i životních rozhodnutích. Dva bratři, Christian a Georg, kteří se mnoho let neviděli, se potkávají na pohřbu svého otce a není to zrovna láskyplné setkání. Starší z bratrů, Georg, který se celou dobu o svého otce staral, nemůže svému mladšímu bratrovi Christianovi prominout, že se naprosto vypařil z rodiny a nechal všechno na něm. Ani Christianův pozdní příchod na otcův pohřeb zrovna nepomůže zlepšit Georgovu náladu, naopak ještě zhorší. Až poté, co si bratři vypijí nějakou tu láhev a hlavně si zahrají oblíbený ping pong jako za starých časů, se jejich bratrské pouto znovu obnoví. Když najdou své staré mopedy na nic nečekají a vyjíždějí do noční vesnice. A tím to nekončí, ale teprve začíná, jelikož se rozhodnou na svých strojích dojet až k Baltu. Nezapomenutelný výlet může začít. A je to opravdu nevšední podívaná. Zábavná, vtipná, vzrušující ale i bolestná a emocionální. Díky sympatické dvojici herců a jejich postav se na film velice dobře a lehce dívá. Nejvíce zaujmou scény jako např. vystoupení stepařských legend ze Schwarzwaldu, posezení s ženami v bazéně nebo závěrečný "souboj" o mopedy v kempu i následný útěk. Za mě moc povedený německý road-movie.

Hrozně příjemná komedie, která ale není čistou komedií. Střídají se zde epizody hlubokých promluv obou bratrů, které krize středního věku dohnala až sem, na očistnou cestu, kde jsou ne vždycky na jedné vlně. Film je poskládaný z kratších epizod, kde se melancholické balancování nad prožitým životem střídá se zábavnými scénami. Ty nakonec naštěstí převáží, stejně jako dobrý, pozitivní pocit s nádechem nových začátků.
pozn. Výborná byla postava Činkaře a pařba na festivalu.

Nečekal jsem, že cesta ze Schwarzwaldu až k Baltskýmu moři bude tak strašně stereotypní. Celou dobu koukáme na stále stejný opuštěný silnice a v podstatě celý Německo až do Berlína vypadá, že je tam hustota zalidnění asi jako někde na severu Kanady, protože během cesty potká hlavní dvojka všeho všudy jedno auto u pumpy, dvojici stopařů a jednou policajty. Skoro to vypadá, že Němci vylejzaj z úkrytů až po západu Slunce. Pár vtipnejch okamžiků se tam našlo, ale celkově to je tak nějak o ničem. Nejvíc mě tak asi zaujalo, že Franka Potente, o který jsem si někdy před 20 lety myslel, že z ní bude kdovíjaká filmová hvězda, se nakonec vytratila a skončila ve vedlejších rolích v nicotnejch komediích.50%

Malo to nápad, malo to spád, malo to kontext - a napokon taká biedna pointa (to ma fakt prekvapilo). Ale inak ako oddychovka celkom fajn. Sympatická herecká dvojica, dokonca aj dialógy vcelku vydarené. Dej v podstate jednoduchý, no napriek tomu sa človek nenudil a občas sa na tom dalo aj pobaviť. A čo je veľké plus - vôbec to nepôsobilo trápne a prehnane (ako sa bohužiaľ pri mnohých súčasných road movies stáva). Darmo, Nemci vedia, kedy sa neoplatí tlačiť na pílu. Takže v súčte : obstojné 3*.

Zatímco současné francouzské komedie pracují se zápletkami o tom, jak nelehko se staří Francouzi asimilují do současné podoby společnosti a v Česku se točí o problémech uvíznutí ve vztazích, v Německu se dle komedií poslední doby zdá, že v největším bahně tam dlí zajištěný čtyřicátník, který kvůli neustálé práci zapomíná na život. Zatímco ale komedie profesionálů přepracovanosti, tedy Japonců, obvykle zahrnují alespoň jedno zábavné znásilnění, mušle místo bradavek a galon krve na chobotnici, v Germánii se s kanbanem vyrovnávají tím, že se v létě projedou na motorkách a je to. 25 km/h ani neusiluje o to vytvořit vtip, je to jenom kolekce hřejivých situací, které díky podkresové hudbě vždy bezpečně poznáme tím jak připomínají reklamy na letní pivo s ovocnou příchutí. Jako zábavu si alespoň v průběhu filmu můžete vypočítávat camea herců jako Alexandra Maria Lara, Sandra Hüller, Jella Haase, Mateusz Kosciukiewicz či Franka Milfente, nicméně mě asi nejvíc zaujalo nezáměrné vykreslení německého venkova jako jakési rozjařené postapokalyptické krajiny, kde na silnicích téměř nikoho nepotkáte a po maloměstech tu zůstávají zanechané ženy a příbuzní těch, kteří kdesi daleko v Asii vydělávají v nadnárodních korporacích obří prachy. Celkové vyznění snímku "zkusit všechno a nadále nebýt ničím" je mi ale veskrze odporné.