2000 očima...: Kniha života (1998)

Odpad dávám za nekoukatelnost fyzicky i duchovně. Fyzicky - ten styl rozmazané kamery - mě je z toho normálně špatně! Duchovně - z Ježíše udělal blba (rozuměj zněsvětil, zneuctil) ze sebe udělal chudáka dobráka (satan) z Magdaleny jakousi štětku... a obsahem je to pak mix různých myšlenek, náboženství a okultismu... Aby se neřeklo, tak tam zazní pár Biblických veršů, ale přesně v jeho (satanově) stylu - tak překroucené a zubožené, že jsou spíše k smíchu... Pro pořádek - v polovině jsem to už musel vypnout...

Film, který klade otázky a jehož síla spočívá právě v tom, že nenabízí žádné hotové odpovědi. Trochu mi to evokovalo filosofa K. R. Poppera a jeho víru v otevřenou budoucnost v protikladu ke všem možným scénářům konce dějin.
Mimochodem: Kdo přišel na to, že je to komedie? Je to existenciální drama.
Ještě bych dodal, že je to poprvé, co se ve filmu setkávám s tématem rozdílnosti Krista evangelií a Krista Zjevení Janova, a to dokonce přímo z Ježíšovy perspektivy ("Nikdy jsem neměl rád proroky."), smekám!
Jinak nemyslím, že by film byl protikřesťanský, ale samozřejmě záleží na tom, co křesťanstvím myslíme. Rozhodně je antidogmatický, anifanatický, antikonfesní. Ale ta ryzí křesťanská zvěst akcentovaná Magdaléninou vzpomínkou na "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš." je v tom filmu do očí bijící.

Halu Hartleymu nelze upřít jeho osobitý styl. Jeho Kniha života se zabývá mnoha otázkami, na které jsem ovšem ve filmu nenalezl odpovědi. Hartley nechává každého z nás, aby si na věc udělal svůj vlastní pohled. Příběh je slabě řečeno nekonvenční. Ježíš Kristus v saku a kravatě se svou krásnou asistentkou Máří Magdalénou vystupují na letišti v NY City v předvečer nového tisíciletí. Zvěsti o blížící se apokalypse na sklonku milénia totiž nejsou jen pouhými zvěstmi a konec lidské rasy na Zemi se hodinu od hodiny přibližuje. V pozadí událostí nechybí ani postava Ďábla, toužícího zmocnit se Knihy života a zabránit konečnému vítězství nebe nad peklem v apokalyptickém ohni. Dialogy bývají místy nezajímavé, naopak jindy se od nich nelze odpoutat. Krásně vylíčen byl zejména Ježíšův vnitřní souboj ve scénách odemykání pečetí Knihy života, kdy váhá, zda to co dělá, je opravdu to nejlepší a v jeho mysli byla s opětovným příchodem na Zem znovu zaseta semínka vzdoru svému předurčení. Velmi kontroverzní zpracování kamery, často označované za "přeexponovanou a rozmazanou", já chválím, sic to občas vadilo v přehlednosti. Krásně evokuje uspěchanost dnešní doby, kam se dva tajemní cizinci zdánlivě nehodí. Trochu zklamaný jsem z konce filmu, ale možná jsem prostě nepochopil, co tím chtěl Hal Hartley říct. Snad příště a věřím, že příště bude, protože Kniha života je film, který stojí za to vidět i podruhé, potřetí... .

Takle drsnyho Jezise sem uz dlouho nevidel. Tenhle film je hodne divnej a spouste lidi se libit nebude, ale na druhou stranu ma jen hodinu a to prezije urcite kazdej. Me se ale film libil hodne, ta rozmazana kamera a jakoby klipovy zabery jsou hodne stylovy, pribeh je zajimavej a hlavni predstavitel cool. Je zde nekolik dobrejch napadu a trosku mi to pripomnelo Lynche.

Tohle je Lynchovina a to je ten základní zádrhel, protože Lynchoviny umí točit jedině Lynch, jinak se to zvrhává v nepovedený nepochopitelný experiment v němž dominuje rozmazaná kamera a zmatené postavy. Já mám jinak divné filmy rád, ale to je i na mě moc a navíc si moc nepotrpím na náboženské motivy a taky poplatnost tohoto snímku klesá po příchodu milénia, které tady již dávno je, protože snímek mj. zachycuje a paroduje i iracionální strach některých lidí z jeho příchodu.