1812. Ulanskaja ballada (2012)

Název by sliboval, že si užijeme bitvu u Borodina, tu jsme tedy viděli, ale viděli jsme ji ijindea to lépe. Tady jsme si sice tak neužili bitvu, zato jsme si užili píseň na ústřední melodii filmu a že je tedy fest chytlavá (romancev závěru taky není špatná). Potom se naši sympatičtí hrdinové vydávají na dobrodružnou cestu. Pokud jsou vytýkány špatné efekty, tak nebylo jich mnoho, naštěstí, i když pravda, ta zpomalená kulka na začátku i pár zpomalených záběrů v soubojích, byly zbytečné (nemůžu si odpustit zmínku o tom, že to je ale přesně to, nad čím lidi u Matrixu slintají jak bernardýni). Na druhou stranu, souboje byly udělány skvěle, sám Jean Marais by se jich jistě rád zúčastnil. Kromě kladných postav tu máme záporného slizkého padoucha, cara, kterému uniforma tradičně sluší (Dmitrije Isajeva podezírám, že jich má doma plnou skříň a nosí je i v civilu, protože ve filmech se v uniformách objevuje opravdu často), Napoleona jak z portrétu a krásné sympatické představitelky ženských postav. Konec je sice přeslazený jak cukrová vata, ale přesně to lze od romantického filmu očekávat. Hulánská balada má za účel pobavit a to taky dělá.(26.11.2013)