Velký útěk (2021)

V březnu 1944 se z německého zajateckého tábora prokopalo 76 mužů. Šlo o největší útěk vězňů za druhé světové války... 1. část: Březen 1942. V hlubokých lesích na východě Německa byl vybudován zajatecký tábor Stalag Luft III, sloužil k uvěznění spojeneckých letců. Velitelem nového tábora byl jmenován veterán z první světové války, plukovník letectva Friedrich von Lindeiner. První vězni, většinou ve věku přes dvacet let, dorazili o pár týdnů později. Byli mezi nimi i piloti Tom Kirby-Green a Roy Langlois, oba se zapojili do přípravy útěku už v předchozím táboře. 2. část: Říjen 1943, 5 měsíců do útěku. V táboře Stalag Luft III. bylo internováno přes čtyři tisíce spojeneckých letců. Po zdrcujícím odhalení tunelu Tom zavládlo mezi zajatci zoufalství. Roger Bushell nesl neúspěch stejně těžce jako ostatní vězni, cítil velké zklamání. Zajatci hloubili 86 metrů dlouhý tunel půl roku, nyní ho Němci zlikvidovali náložemi. Při demolici zničili i podstatnou část bloku 123 včetně komína a ubikací. 3. část: 25. března 1944, noc Velkého útěku. První uprchlíci z tunelu zamířili lesem na nádraží vzdálené necelý kilometr. Vlakem cestovali ti, kteří měli největší šanci na úspěch, znali jazyky a v okupované Evropě měli kontakty. Dostali nejdůvěryhodnější oděvy a doklady, patřil mezi ně i mozek celé akce Roger Bushell. Mluvil plynně francouzsky a jeho přestrojení vypadalo důvěryhodně, vydával se za francouzského dělníka. Na nádraží mířil také Tom Kirby-Green, do vlaků nakonec nastoupilo přes třicet uprchlých zajatců.