TsumaSho (2024)

„ZemřelaTakaea do hrobu dána,manželsdceroupo ní zůstaly; i truchlili každičkého rána a Takae svou hledali. I zželelo se ženě své rodiny; duše její se vrátila a vtělila se do maléholčiny, v níž rodinu svou navštívila…“ A ponedělní chvilce poezie(kdo nepoznal inspiraci uErbena, je kulturní barbar) se dáme do samotného rozboru díla.If My Wife Becomes an Elementary Scool Student, po bouři nevole a pochyb o obsahu seriálu na sociálních sítích raději přejmenované naTsumaSho, je poměrněsympatický,hezkýacitlivýpříběh o tom, jak je někdy těžké jít v životě dál. Pokud dle názvu nebo obsahu očekáváte cokoli divného a nepatřičného, pak vás zklamu, žádná japonskáLolitase tu nekoná a pro kritiku nevyváženého vztahu s nezletilými byste měli zaměřit svou pozornost v téhle sezóně spíšněkam jinam. Byly zde zhruba dvě interakce v první půlce, které pro mě jako pro diváka působili trochu zvláštně, ale nebyl v nich žádný nevhodný podtext. Jde tedy především orodinné drama, o vyobrazení toho, že některé odchody milovaných osob mohou být opravdu bolestivé a že i takový zázrak, kdy se milovaná osoba na chvíli vrátí, může býtdvojsečná zbraň. Stejně tak se dostaneme k řešení otázky, zda má naše vlastní štěstí přednost před štěstím někoho jiného. Zkrátka mile mě překvapilo, že se v seriálu postavydokázaly vcítit do pohledu ostatnícha dívat se na problém z vícero úhlů – působilo to pak mnohem lidštěji, silněji a přirozeněji. Ona vůbec celá poslední třetina, kdy se lámal pomyslný chléb, byla zdařilá. Ještě v předposledním díle jsem si u jednohodůležitého zvratuříkal, že je až moc na sílu, jen aby se ukázalo, že tam byl záměrně a že jeho význam je úplně jiný. Na druhou stranu občas se na ty emoce opravduhrálo až zbytečně moc silněa jistá snová pasáž z poslední epizody mi přišla už i trošku zbytečná, ale je to míněné jako takový dovětek a zopakování celkové myšlenky (+ to celé mělo jen pár minutek a ne několik hodin, jako třeba vThe Last of Us 2). Jako pozitivum shledávám i to, že příběh jeuzavřenýa s jeho koncem jsemspokojený, stejně jako se vším tím, co mi chtěli tvůrci říct. V úvodu jsem měl trochu problémy stempemvyprávění, občas jsem nějaký zvrat tušil už na míle daleko, ale jindy mě zase dokázal seriál překvapit. Postavy bylysympatické, chovaly se většinou docela uvěřitelně, a to i se vším tím lehkým nadpřirozenem kolem, které tu nakonec působilo díky jasnému vysvětlení, jak to s dušíTakaeje, také poměrně uspokojivě. Co ještě musím určitě pochválit, je výkonAoi Júki, která zde ukázala svůj velkýhlasový rozsah, kdy opravdu bylo poznat, kdy má být manželkou a matkou a kdy je desetiletým dítětem a skvěle předvedla i spoustu emocí. Velmi dobrý a procítěný výkon podal iDaisukeHirakawajakoKeisuke. Za mě docela podařený seriál, který by mohl divákovi i něco předat a pokud alespoň jednomu pomůže udělat v životě krůček vpřed - pakměl smysl.7,4/10(15.12.2024)