Kaoru Hana wa Rin to Saku (2025)

Romeo a Julie z Japonska aneb I-am-sorry-fest v plné parádě. Hezky se na to kouká, ale seriál by měl o polovinu min dílů, kdyby se co minutu postavy navzájem pořád neomlouvali. A to mě asi iritovalo nejvíc. Prakticky nikdo neřekne větu, aby za ní nedal "I am (so) sorry!" a přidal k tomu hluboký úklon... chjo.

Nezanechalo to tak silný a emotivní konec jako některé jiné seriály nebo filmy, ale po celou dobu mě bavil a ani na chvíli jsem se nezačal nudit, což beru jako jeho největší plus. Seriál stojí hlavně na postavách, které mě bavily všechny — každá je jiná, má vlastní osobnost a díky tomu nepůsobí jednotvárně. Zároveň bych vyzdvihl, že obě strany jsou tady vyobrazené vyrovnaně. Často mám u podobných seriálů pocit, že to zbytečně naráží proti nějakému pohlaví nebo skupině lidí, ale tady se to neděje. Občas mi vadily hodně jednoduché a až přehnaně emotivní animace, i když chápu jejich význam a to, že v asijské kultuře se emoce vyjadřují jinak. Co mi ale přišlo spíš úsměvné než otravné, je to, že nejčastější slovo, které v seriálu uslyšíte, je „promiň“ — Hlavní dvojice se omlouvají skoro pořád, i za věci kde to nedává moc smysl. Celkově bych seriál zařadil mezi velice dobrý, a dost se nemůžu rozhodnout mezi 4 a 5 hvězdami...

Tak fajn. Byl jsem převálcován tankerem plným cukru..a nestydím se za to! Kaoru Hana je jedno z těch anime, které se přímočarostí svou vlastní vyloženě soustředí na jedno jediné, což je nepřetržité a neúnavné bombardování mekčích diváckých srdcí, což provádí nejen s absolutní strojovou precizností, ale především s devastující efektivitou. Škatulkuji podobné seriály do krabiček s označením "krásné": Zde prostě neexistují žádné kličky, žádné schovky, žádné scénáristické zrady. Žádné zlo, žádná lest, žádná lež a teda i žádný moment, kde by se někdo někomu neomlouval, ale jsme v Japonsku a já si lidské slušnosti umím vážit. Od základu by mě představa, že můj soupeř hraje s otevřenými kartami a tudíž vím, jak se celá hra odvine, malinko vadila až nebavila, ale je obtížné utéct, když cítíte, že tato partie v rámci vyloženě utopického světa dodá výsledek nad očekávání. A ono jednoduše jo! Souznění odhodlané Kaoruko a duchaplného Rintara je totiž na přímé napojení inzulinových dávek, kde ironicky největší salto mortale je výběr dezertu v Rintarově cukrárně. Ten, kdo nezná základní romantický taneček postupného sbližování japonských párů, ho zde obdrží v plném balení de luxe i s nějakým tím DLC navrch a naopak Ti, kdo ho znají, TAK HO, pro jednou, TAKOVÝ PŘESNĚ CHTĚJÍ! Anime dává plnou přednost projevům lidské šlechetnosti, oddanosti a niterných citů ze všech nejctnostnějších koutů lidského charakteru celého ansámblu těch nejmilejších dodatečných postav, co si dovedete představit. Vůbec mi nevadila ta předvídavost každého z kroků ústřední dvojice. Co Kaoru Hanu především vyzdvihuje do nejvyšších pater oproti jiným romancím je výsostný intimní scénář a umění zachytit plnou silou kýžený moment. Závěrečná Kaoručina odpověď na vyznání Rintara je výjimečný moment překrásné poezie a zvlášť ten nejhezčí projev lidského respektu k člověku, kterého ze srdce milujete. Nic z toho by ale nemělo takový efekt, kdyby audiovizuál nedosahoval kvalitativně podobně nastavené laťky, což se Cloverworks bezezbytku podařilo a forma vyloženě komplementuje obsah, pokud ho přímo až nevynáší. Po nutném vystřízlivění z tohoto pojení jsem dumal, jaké hodnocení tomuto malému diamantu udělím, protože mi lehce vadí, když jsem nucený odložit mozek  vedle, ale..chjo..mluvil jsem o nejmilejších lidských charakterech a..? Ok, vzdávám se.

Sakra tohle je silnej kandidát na anime roku, přesně takhle nějak má vypadat dokonalej Rom-Com. Rintaro a Kauruko jsou vynikající postavy, takové které nejde nemilovat, jejich vztah je prostě taková nádhera, že jsem se buď smál nebo culil. Přiběh je zábavný a má nadherný building, nic není uspěchané ani utahané, je to krásný zlatý střed který dokonale funguje. Vedlejší postavy jsou také skvělé, uděláte si k nim supr vztah a dohromady se všichni doplňují, nikdo nezůstává pozadu. Animace samozřejmě top strop jako u každého Rom-Comu, hold tomu nemám co vytknout, jen ten konec potřebuju sakra vidět víc, vyznání lásky mi nestačí. 9/10

Začnu netradičně lehce negativně. Přece jen seriál se občas točí v kruhu neustálého omlouvání a nejistot. Oni budou japonci asi vážně zvláštní, tady to malé sebevědomí a neustálá nejistota z toho přímo čiší a když už jsem si říkal, že to bude ok, tak se opět vrátí na začátek (viz třeba dění v předposledním díle, které mi přišlo čudné). Na druhou stranu uznávám, že autorka má své postavy hezky napsané a je to opravdu hodně o emocích a pocitech, a ano postavy jsou velmi zajímavé a svým způsobem zábavné, popřípadě velmi roztomilé, dívám se tvým směremKaoruko. Ale iRintaroje hodně vtipný a líbil se mi jeho hezký vývoj. Samozřejmě souhlasím s většinou, minulý rok jsme dostali skvělouGILFa nyní v podobě Rintarovy Maminky jsme dostali úžasnouMILF! Ehmm no dobře, zpět k tomu, co jsem chtěl napsat. Pro mě jde o opravdu milé překvapení s milým příběhem a s fajn postavami. Trošku mě štvaly ty kruhy nejistot, ale nakonec je to velmi pozitivní romantika, lehce předvídatelná, ale taková ta uklidňující. Kdy na konci epizody s klidem dáte 5* (až na vyjímky) a jdete na další. Sice je to občas dost sladké, jako ty lahodně vypadající dorty, ale poteší to a uspokojí to, takže pokud bude další série, tak si ji s radostí dám.