True Love (2012)

Pro mě rozporuplná minisérie, v níž se tvůrci opět pouští do zkoumání různých stránek lásky, která dokáže být nekonečně rozmanitá, krásná a zároveň zničující. Bohužel mě výrazněji zaujaly pouze epizody Holly a Adrian, přičemž největší problém celé série tkví ve značné nedějovitosti a nezáživnosti, které často činí i z půl hodiny nekonečné vyhlížení zvratu, či většinou konce.

" I think that the whole point of being with someone is so you can talk to them and let go of everything, and even when you’re at your worst they still… like you, they still want to speak to you, and care about you and stuff."U BBC dostali pěkný nápad, ale nevyužili ho tak, jak by zasloužil. Improvizace musela být pro herce dozajista výzvou a všichni se jí zhostili výborně. Jen ve většině případů nedokázali zvládnout tak zoufale krátkou stopáž. Máme tu několik příběhů zahrávajících si melancholicky s city a v neposlední řadě také s divákovou trpělivostí, zda dokáže unést množství odporně sladkých lovesongů, v nichž si však každý určitě najde to své. Na druhou stranu ne vždy to končí nějakou pointou, což celkový dojem značně kazí. Tak se jedinými, kterým se daří zvládnout nabídnutý prostor na výbornou, stávají Kaya Scolendario s Billie Piper, jejichž třicetiminutovka je dojemným a intimním dialogem dotaženým do konce. Jestli si ty dvě celý scénář vymýšlely skutečně přímo na place, tak smekám klobouk.

Překvapivé, jak v pouze půlhodinových epizodách může být natolik řídký děj, až je to otrava. Dost často se tam postavy zbytečně procházejí po pláži či zírají kamsi do prázdna. Popravdě, dokázala jsem se podívat v kuse jen na první a poslední díl - kvůli D. Tennantovi a D. Morrisseymu, ostatní jsem po několika pokusech vzdala a přeskakovala jsem. /29. 4. 13./

True love je o takových jemných a citlivých dotecích na naše někdy rozbolavělé city. Možná, že mnozí se v nějaké té epizodě najdou, je to tak jak to píše i uživatel amfetamin. A moc dík Moravanům za překlad, protože to jejich "chcu" a "nechcu" je fakt moc roztomilý. 75%

Takové letmé nahlédnutí do cizích životů. Mnozí si stěžují na příliš krátkou stopáž. Podlě mě je 30 minut akorát. Pořádný děj to v podstatě postrádá, ale nemůžu říct, že by se mi ty citově zabarvené momentky nelíbily.