Tokyo Ghoul (2014)

Celé Tokyo Ghoul na mě působí jako hodně silný a emotivní příběh o přijetí sebe sama, i když je to bolestivé. Od první epizody mě to vtáhlo do světa ghúlů a už nepustilo. Největší síla celé série je podle mě v Kanekim a jeho postupné proměně. V první sérii sledujeme jeho strach a odpor k tomu, čím se stal. Ve druhé už je zlomený, jde vlastní cestou a snaží se všechno nést sám. Právě tenhle vývoj mi přišel nejzajímavější. Dával smysl a bylo vidět, že ho to všechno změnilo. A přesto se v něm nakonec něco zlomí a ukáže se, že mu na jeho blízkých pořád záleží. Druhá série je víc o bojích a větším konfliktu mezi ghúly a vyšetřovateli. Mně tohle rozšíření světa hodně sedlo, protože jsem díky tomu pochopil celý příběh ještě víc. Některé momenty, hlavně ke konci, měly obrovskou sílu. Scéna s Hidem nebo útok na Anteiku jsou věci, které si budu pamatovat dlouho. Atmosféra je po celou dobu temná a emotivní, souboje jsou povedené a mají váhu. Nejde jen o akci, ale o důsledky. Každé rozhodnutí něco stojí. Celkově na mě Tokyo Ghoul působí jako příběh, který si drží silnou atmosféru, dobrý vývoj hlavní postavy a několik opravdu nezapomenutelných momentů.

Mladý Kaneki se z obyčejného studenta stane polovičním ghúlem — tvor, který se živí lidským masem. Bojuje s novou identitou, hladomorem i krutou realitou světa, kde se lidé a ghúlové navzájem ničí. Temný, krvavý a psychologicky náročný příběh o hledání sebe sama mezi dvěma světy. Série se nebojí jít do hlubokých temných koutů lidské duše a boje o přežití. Je to krvavá jízda plná bolesti, ztrát a proměn. Není to jen o monstrech — je to o tom, co z nás dělá lidi.

Zpočátku toto anime vypadalo velmi nadějně. 1. série nabízí přesně to, co od toho člověk očekává, jenomže  u dalších sérií jde vypozorovat rapidní pokles kvality a to převážně v návaznostech v dírami v ději. Kdybych to srovnával s velmi kladně hodnocenou mangou, tak tady se jedná o opravdu zvláštní adaptaci, protože v manze je děj propracovaný a postavy se tam rozebírají do hloubky. 2. série je ještě koukatelná, ale 3. už na mě byla moc. ..SPOILER Na začátu se tam objeví zničehonic nějaký Haise, Kaneki a ostatní naprosto odstřižený od děje a vůbec nic tam není vysvětlený, jakoby si tvůrci mysleli, že všichni četli mangu, později se ukáže, že Haise je Kaneki, ale proč? Kdoví, prostě to tak je... Spoustu informací jsem si po zkouknutí musel vyhledávat na internetu, protože proč by se měl děj dávat do anime, když si ho člověk může dohledat.... připadal jsem si jako v únikovce. Doufám že se Tokyo Ghoul dočká remaku protože vím, že tohle dílo má potenciál

Průměrné anime dle předlohy úžasné mangy. Pokud bychom mohli ignorovat pozdější série, začátek tohoto anime přislíbil báječnou podívanou. Už tehdy sice bylo vynecháno pár zajímavých panelů z předlohy, avšak stále se však držela hlavní myšlenka a agresivně temná atmosféra kolem života lidí a ghoulů v jednom prostředí. Rozhodně se chvílemi jedná o až brutální snímek, tudíž rozhodně není vhodný pro děti, nebo slabé povahy. Ovšem ráda vyzdvihnu psychologickou stránku, která nejednoho nechá bez přemýšlení o morálních hodnotách a kvalitě života za krajem společnosti.

Začiatok bol ešte nádejný, no veľmi rýchlo začali zahnívať mozgové bunky ako postavám, tak samotnému kreatívnemu ansámblu, ktoré adaptovalo mangu. Vizuálne sa naTokyo Ghoulcelkom dobre pozerá, v paletách šedi pekne vyznejú sýte farby a má to svoj osobitý štýl. Dej je avšak odsunutý na druhú koľaj a logika vývinu postáv ide úplne von oknom. Možno je to tým, že sa snažili adaptovať príliš veľké množstvo kapitol alebo možno bol problém už v predlohe samotnej, netuším, nečítal som ju. Rozhodne ale nie je pozitívum, keď najkvalitnejším prvkom celého anime je len jehoopening.24/24 45%