Tensei akudžo no kurorekiši (2025)

Nebudeme si tu nic nalhávat, je topitomé, plnéklišéa občas jsem u toho chytal záchvatycringe(třeba u konce posledního dílu), ale můj vnitřní imbus v hlavě si tohle všechno spojuje spíš s tím, že je tozáměr, než že by to byla neschopnost a hloupost autora (nebo autorky, u pseudonymů to fakt neuhádnu). Zkrátka příběh, jeho postavy a zvraty mají odrážet příběh, který kdysi napsalonáctileté děvčea do kterého se promítlo všechno, o čem taková mladá dívka sní. Sice toho o náctiletých děvčatech moc nevím, ale sám jsem někdy na začátku puberty (13-14 let), ovlivněnýBarbarem Conanem, prvním videohernímDiablema ještě několika dalšími fantasy knihami, co mi doporučili kamarádi, zkoušel napsat nějaký svůj vlastní fantasy příběh. Jasně že hrdina byl perfektní mužský exemplář a jasně že jsem do něj projektoval sám sebe, i když jsem měl do ideálu hodně daleko. A tohohle hrdinu všechny ženy chtěly, většina měla jména podobná nejhezčím holkám od nás ze školy a bylo to plné hrdinského klišé, patosu, melodramatičnosti, ale i soubojů, krve… Tenhle „román“ nakonec skončil na disku mého prvního počítače, který se rozbil, takže si ho díky bohu už nikdy nikdo nepřečte, ale dovedu si představit, jakýcringeby to dneska byl. Ani spisovatel se ze mě díky tomu nestal, spíš naopak, uvědomil jsem si, že psát knížku se všemi dialogy a popisováním okolí a postav, je hodně náročné --- a tak si svoje spisovatelské choutky plním jinak (třeba psaním „recenzí“…). Takže mi to všechno divné v tomhle seriálu tak nějaksedělo k premisea můj dojem díky tomu nebyl špatný a seriál jsem bez újmy zvládl dokoukat ať už byly zvraty sebehloupější a většina postav plochá jak prkno. Přišlo mi to spíš jako takovásonda, setkání dívky se svým starým já a jejím výtvorem a tohle mi přišlozajímavéa v rámci anime jako povedený koncept, i když asine úplně dotažený. Stejně tak mi příliš nevadilaIana, základem její osobnosti pořád tak nějak je ta "unikátní" holčina, co napsala celý tenhle příběh, dospělost z nás tohle nevymaže, spíš svojí podivnost začneme v rámci společnosti tak nějak skrývat, ale uvnitř jsme z velké části pořád stejní a u hrdinky se to tu občas jasně projevovalo (nebo jen opět pracoval můj logický imbus a tak mi dávalo její občasné divné chování smysl). Animačně je to maximálněprůměrné, hudebně mě to příliš nezaujalo a asi jediné, co se mi tuvysloveně nelíbilo, byl na můj vkus pro fantasy anime až mocmoderní opening, který mi nebyl hudebně ani stylem příjemný. Ale víte, co je výhodaopeningu?Dá se přeskočit, takže tohle s těmi5/10, co seriálu teď dám zase až tak nezahýbalo.(25.12.2025)