Takin' Over the Asylum (1994)

Mladičký Tennant v jedné z jeho prvních rolí - bylo mu 22! Má zde tak silný skotský přízvuk, že mám často problém mu rozumět a scény si přetáčím. :D Seriál má celkem originální příběh, ale je to poměrně zdlouhavé. Takový nádech dramatu ve stylu hledání životní cesty. Starší chlap Eddie už léta dělá jako bokovku DJ v rádiu, odkud ho po letech vyhodí. Podaří se mu sehnat práci jako DJ v psychiatrické léčebně, kde se potkává s Campbellem, mladým pacientem, kterého narozdíl od ostatních "bláznů" hudba velmi zajímá. Spolu vedou pořad, který pojmenují "Looney Tunes" - geniální! Podezřívám je, že tak původně i vznikl nápad na seriál. :D "Are you sure you're not manic?" - "I'm inspired, Eddie." - "What's the difference?" - "Inspired is when you think you can do anything. Manic is when you know it!"(05.03.2021)

Podnětný příběh přestárlého DJ, který dostane vyhazov. Zde to ale nekončí. Dostane nabídku pracovat v léčebně duševně nemocných jako DJ v rádiu v léčebně, kde se postupně vypracuje. Jak profesně, tak osobnostně zde postupně roste a skrze pomoc ostatním, divák i DJ postupně proplouvají všemi zákrutami psychických onemocnění a všemi možnými vztahy, ve větší míře pěknými, které může člověk s těmito lidmi navázat. Zpracování se podobá spíše béčkovému filmu až sitkomu, ale strhující příběhy nedovolí člověku poznat, že jde o tak staré dílo.(21.01.2014)

Dá sa to v pohode pozerať, pre mňa nový pohľad do neznámeho prostredia, Dobre natočené , trochu smutné, trochu prekvapivé a čo je už klasika u britských seriálov, dej je podstatný a chcete vedieť ako to skonči nakoniec. Perfektný škotsky dabing , výber postáv OK. Akurát strašne otravne púsobí design neskorých osemdesiatych rokov- všetko to trapne oblečenie, celkový výraz a najotrasnejšie účesy aké som vo filme videla. No aspoň som si zaspomínala...inak celkom dobry seriál.(03.09.2013)

Seriál se zpočátku tváří jako průměrný,ale jak jsem se postupně dostávala do děje, kde se mísí zábavnější chvíle s těmi vážnějšími a občas dokonce tragickými, tím víc mě osobní příběhy lidí kolem malé nemocniční rádiové stanice zajímaly a občas také dojímaly. Ať už to byl hlavní hrdina Eddie nespokojený s prací podomního obchodníka oken a toužící po vysněné práci rádiového Dje nebo samotní pacienti psychiatrické léčebny, všichni byli ve svých rolích výborní a velmi uvěřitelní. Mimo jiné také můj oblíbený David Tennant, který už tehdy hrál skvěle hyperaktivního maniodepresivního mladíčka a to jsem si myslela, že víc energický než pozdější Doctor už být ani nemůže, ale tady ho v tomto směru naprosto překonává.(05.03.2013)

Po dvou dílech vypínám. Tohle není můj šálek kávy.(22.04.2017)