Supurauto (2012)

Miku věří v lásku na věky věků, a tak čeká na svého osudového prince, a tím má být hoch, který jí pomohl na ošetřovnu, když jí nebylo dobře. Pořádně neviděla, kdo to je, ale doufá, že ho najde. Její rodiče se rozhodli, že volné pokoje v jejich domě pronajmou třem studentům. Jaká je to náhoda, když při jednom z podání ruky pozná Miku v novém nájemníku svého osudového chlapce, spolužáka ze školy Soheie... Většina postav je sympatických, přestože herci nepodávají žádné geniální výkony, moc se mi nelíbila Miyuki a bohužel, což je asi největší chyba, mě nebral ani Sohei. Děj byl předvídatelný, ale nebylo to špatné. Moc mi nesedlo, jak byli všichni ti teenageři namakeupovaní, stejně jako ty nafoukané účesy chlapců, děvčata se zřejmě o svůj vzhled starat nemusí, ale muži potřebují mít nejvíc nastajlovaný vlasy (což není případ jen Sproutu samozřejmě). Stejně tak, jako zpomalené a přiblížené záběry při polibcích. No, ale neva, neva. Písničky se mi líbily a Jesse Lewis alias Hayato je pro mě novým objevem v kategorii cool :D Dobrá, 4 hvězdy jsou možná trošku nadsazený, ale why not konečně. Pokud vás (stejně jako mě) spíš než úvodní písnička od Hey! Sey! Jump! zaujaly spíš ty uvnitř vložené, pak vězte, že chcete najít husí kůži vyvolávající Itchin on a photograph od Grouplove a možná i rovněž od nich Betty's a Bomb Shell.(06.01.2016)

■ Nevím..., ale nějak jsem z toho měl smíšené pocity. Už se mi dlouho nestalo, aby mi valná většina nějakého doramatu byla spíše nesympatická. ■ Původně jsem dal ****, ale když jsem si to nechal projít hlavou, musel jsem své hodnocení snížit na ***, poněvadž mi tento seriál úplně nesedl... ■Aoi, která hrála hlavní postavuMiku, mi jako jediná byla na sto procent vyloženě sympatická, ovšem ani s ní jsem se z velké většiny nedokázal ztotožnit. Tam, kde jsem se u seriáluJûYon sai no hahadokázal vcítit do obou hlavních hrdinů, jsem uSupurautou většiny postav necítil nic, a když ano, tak pouze smíšené pocity. ■Fujikohrající hlavní sokyniMiku, mi byla extrémně nesympatická a soucítit s ní jsem dokázal pouze proto, protože ve škole byla pro ostatní tak neoblíbená... ■ Některé díly, ikdyž měly jen 24 minut, se dost vlekly a obecně lze říci, že děj se moc nevyvíjel a spíše se ubíral směrem do ztracena. Když pominu fakt, že většina náctiletých si opravdu neví rady v oblasti zvané láska a partnerství a cítí pocity, kterým většinou ne zcela rozumí, sám jsem to kdysi zažíval, tak stejně dojdu k tomu, že seriál pro mne nebyl moc uvěřitelný. Ani ne tak svou dějovou linií, spíše však svým zpracováním. ■ Úvodní skladba se mi moc nelíbila a raději bych slyšel japonštinu než angličtinu, a dokážu si živě představit třebaAia její hlas při úvodních titulcích. Co naplat, každý den není posvícení... ■ Zpravidla mám tendence ve všem vidět především to dobré, bohužel zde jsem našel mnoho toho, co se mi zrovna nezamlouvalo... ■ [Viděno poprvé: 69/100](22.12.2012)

Přiznávám, že je mi trochu líto, že seriál schytal takové hodnocení, ale chápu to. Je to těžký průměr, jemný seriál ze středoškolského prostředí. Herci moc hrát neumějí, je to zpracování mangy, takže reklama. Ale hlavní hrdinka nebyla tak na zabití, jak to bývá zvykem. Samozřejmě občas se stalo, že jste si ťukali prstem na čelo, ale u kterého seriálu z Japonska (případně Koreje či Tchaj-wanu) se to nestává? Navíc velkým bonusem byla ta anglická písnička, co doprovázela některé scény, moc se mi zalíbila. A kdo je fanouškem vycházející hvězdy Jesseiho Lewise nebo skupiny Hey! Say! Jump!, tak je to pro něj téměř povinnost! :-) Titulky najdezde.(12.09.2012)