Stopy Járy Cimrmana (2023)

Už před nějakými patnácti lety, kdy jsme byli u nás v divadle na Cimrmany, jsem viděl, jak jsou "hoši" staří a nejsilnější pocit z představení byl smutek a lítost. Říkal jsem si (už tenkrát): v nejlepším přestat. Z tohoto počinu jsem měl docela podobné pocity trošku násilně nastavované kašičky, ale přece je to jiné než jejich hry. Přemýšlel jsem, jaký přínos má tento seriál jakožto dokument a došel jsem k závěru dosti rozpačitému. Dokument o Cimrmanovi, o samotné historii žižkovského divadla, dokument o krásách naší vlasti... je toho jednak hodně dohromady, ale i jednotlivé věci samy o sobě jsou vcelku chaotické. Co jsem skutečně ocenil, byla kamera, a pak jsem ještě připočetl (spíše jaksi podprahově) své mnohaleté sympatie k tomuto souboru.______________P.S. ...čímž mám na mysli složení souboru asi tak do konce devadesátých let; a působení různých renomovaných herců v něm považuji téměř za blamáž... Ale tahle odbočka je zase mýmfó pá... takže už pá pá...!!

Jak jsem již napsal v poslední epizodě na mém profilu věnujícímu se hodnocení jednotlivých dílů - takhle poutavý, zábavný a zároveň stále poučný dokucyklus tu nebyl v našich končinách dlouhé roky a já jako člověk odrostlý na cimrmanovském humoru nemůžu být spokojenější. Pan Táborský se průvodcování světem Járy Cimrmana zhostil s velkým nadšením a odhodláním a přítomnost všech současných cimrmanologů jen dokouzlila šmrnc už tak úžasnému cestopisu. Hned mám chuť si po letech zopakovat některou z jejich her. [viděno v iVysílání]

Moc děkuju za tento krásný cestopisný cyklus, který nám opět z jiné stránky ukazuje nádherný svět našeho génia Járy Cimrmana. Pan Táborský nás velice příjemným a citlivým přístupem provází jednotlivými kraji naší země, kde všude Jára CImrman zanechal svou stopu. Dokument je o to cenější,  že se na něm podílejí i dlouholetí šiřitelé a pokračovatelé odkazu Járy Cimrmana, s nimiž máme pocit, je Jára CImrman je věčný a stále mezi námi. Když k tomu přičtu velice působivě napsaný scénář režiséra Patrika Ulricha a pana Zdeňka Svěráka podbarvený nádhernou dobovou hudbou, oceňuji vysokou kvalitu seriálu a doporučuji všem jeho shlédnutí.

Velmi originální způsob dokumentárního cestopisu. Vtipné, inteligentní, dobře zahrané a hlavně skvěle vybrané, co se týče lokalit a objektů. Hrané prvky takové sérii moc sluší a po filmařské stránce je to jedinečné dílo, srovnatelné např. s Modrou krví. Táborský je civilní vypravěč, který nevyžaduje pozornost a přesto se mu jí dostane. Příjemnou podívanou zajistí nejen dobrá kamera, ale i hudební ilustrace, která je hravá i nostalgická.

Nápad zrealizovat cestopis o místech, která jsou spojena s Járou Cimrmanem, byl hezký. Jenom to celé nedrží pohromadě. Z lokality do lokality se skáče bez vhodnějšího uvedení polohy na mapě. Místo toho umí cestopis zmínit i místa, kolem kterých autoři nejspíš jenom projížděli. Do toho stopáž vyplňují vzpomínky na členy divadla a ukázky z divadelních her Járy Cimrmana, které s lokalitami souvisí nanejvýš jenom okrajově. Překvapilo mě, že humor, který dobře funguje na divadelních prknech, v televizním pořadu nemá šťávu. Nakonec to možná celé vyznívá víc jako pomník. Ne, Cimrmanovi, ale divadlu Járy Cimrmana.