Šigofumi (2008)

Shigofumi ma prekvapilo najviac tým, že do posledného dielu som určite nevedel aké hodnotenie si zaslúži a preto si zaslúži určite také, aké dostane. Hlavná hrdinka zo začiatku vystupuje ako prostredník v rozprávaní príbehu, ale príbeh je tak prekombinovaný, že sa to zakrátko zmení a divák sa naozaj veľmi pozvoľna dostáva do deja a do samotného príbehu preniká najpomalšie ako som zažil. Ono Shigofumi je veľmi dobre vymyslené hlavne z dôvodu, že je tam viac rôznych príbehov, ktoré medzi sebou súvisia a ešte súvisia aj s hlavným príbehom, ktorý patrí do hlavnej dejovej línie a preto takýto spôsobom rozprávania zákonite vyústi v lepší pocit po pozretí anime. Zaujímavé je ale pre mňa to, že do hlavnej hrdinky sa nemáme ako keby vžiť a je príbeh koncipovaný dosť odťažito od Fumiky. Anime rozoberá veľké množstvo dôležitých tém, ktoré momentálne, alebo vždy sužovali našu spoločnosť a tak odzrkadľuje najväčšie slabosti ľudstva a koniec koncov každého človeka a ukazuje našu krehkosť.

No škoda, že to bolo tak krátke, after that diel ukázal, že by sa nejaká ta ďalšia séria vošla. Dejovo celkovo dobre spravené najmä prepojenie príbehov (hádam až na prvý, ktorý mal spoločného len toho policajta), ktoré fungujú samé osebe, ale dokopy dokresľujú peknú mozaiku. Príbeh sa tiež vydaril ( chce to to pokračovanie), nenudí ale ani nieje prepchatý miliardou zvratov, ako u podaktorých anime. Jednoducho príjemná oddychovka, s peknou kresbou, príjemnou hudbou a sem tam sa nad niečim zamyslieť. 9/10

Seriál o doručovatelce dopisů ze záhrobí Fumice má v sobě všechno, co takový seriál potřebuje. Sympatickou a zajímavou hlavní hrdinku, která umí ustoupit do pozadí, aby dala vyniknout epizodním postavám (přece jen, jde o epizodický seriál). Dále je tu mix zajímavých a aktuálních témat, která jsou zpracována bez přehnaného patosu, s lehce chladivým a přece stále cituplným odstupem. Seriál má bohužel i něco navíc, něco co nepotřebuje a co mu škodí. Mé osobě kupodivu příliš nevadila mluvící hůl Kanaka, jejíž výstupy mi připadají vhodně načasovány. IMHO odlehčují atmosféru v okamžiku, kdy atmosféra potřebuje odlehčit. Je otázka, zda způsob, jakým tak činí je ideální, ale úplně bych ho neztracoval. Pro Kanaku tedy pochopení chovám, pro Fumičiny rodiče již nikoliv, jejich povahy ostře kontrastují s jinak většinou docela dobře uvěřitelnými postavami a hlavně jsou k uzoufání afektované. A oni, společně s Fumičiným MPD, představují důvod, proč uděluji lepší **** namísto *****.

Šigofumi je seriál, ve kterém kvalita "stand alone" dílů překvapivě převyšuje ty "komplexní". Jinými slovy ač hlavní dějová linie soustředící se na Fumičin příběh není špatná, nemůže se co do působivosti některým samostatným epizodám rovnat. Obzvláště úvodní dvojdíl je naprosto parádní. Trochu rozladěn jsem byl z přítomnosti některých mahó šódžo elementů. Roztomilé mluvící hole nepěkně kontrastují s jinak ponuřejší a melancholickou atmosférou seriálu. I Čiaki je v tomhle ohledu protipól k Fumičině povětšinou chladnému přístupu. Tahle rozpolcenost trochu kazí výsledný dojem a i rozuzlení Fumičina příběhu mi přišlo trochu slabší a zbytečně ubrečené. Přesto je jako celek Šigofumi velmi dobrý seriál a již zmiňované první dva díly by si absolutní hodnocení asi zasloužily.

Poté, co člověk zemře, má možnost někomu zaslat svůj poslední vzkaz, šigofumi. Jeho doručení pak obstará tajemná dívka Fumika, která veškerým pozemským strastem přihlíží z překvapivě nezúčastněné pozice a nemálo připomíná cestovatelku Kino ze seriálu Kino no Tabi. Nejen tímto "nelidským" nadhledem, ale i vzezřením, mluvícím a lehce děj odlehčujícím "neživým" společníkem (zde místo motocyklu hůl) a svou záhadnou minulostí - ač (jak pravidla profese velí) po smrti, na rozdíl od ostatních doručovatelek nadále stárne. Seriál je v zásadě epizodický, funkci pojítka mezi jeho částmi plní jednak téma posmrtného dopisu - které je spíš jen jedním z mnoha dobrých nápadů, než že by hrálo nějakou zvláštní roli – a několik dílů odhalujících právě Fumičinu minulost. Podobnost s Kino no Tabi ale nekončí ani tady, společným většině epizod je otření se o řadu aktuálních společenských témat a fenoménů, např. šikana, sebevražednost, sociální konformita, vztahy mezi rodiči a dětmi... Nelze říct, že se nad nimi seriál zamýšlí či hledá řešení, spíše je značně působivým způsobem nastiňuje a nechává na divákovi, co si odnese. Alespoň skvělý zážitek by to být měl. Žel poslední dva díly, které jsou klasicky příběhové a mají uzavřít Fumičinu zápletku, jsou nejslabší a dlouho jsem kvůli nim váhal, zda udělit nejvyšší hodnocení. U zbytku seriálu mám jasno.