Shine (2025)

Vizuálně naprosto dokonalé dílo, odehrávající se v 60. a 70. letech minulého století, které se ponořuje do témat politiky, korupce a samozřejmě přistání muže na Měsíci. Bylo vidět, že tvůrci chtěli posunout hranice, jenomže vyprávění příběhu úplně neodpovídalo vizuálním ambicím. Některé scény se hodně vlekly, často přecházely v melodrama zahalené cigaretovým kouřem. Sexuální orientace postav je zde spíše druhořadý prvek k tomu, co se zde děje. Herecké obsazení je očividně dobré, chemie mezi nimi je, příběh je originálně zasazen do historického prostředí s výbornou hudbou. Takže všechny ingredience tam jsou, ale nebyly dobře promíchány. Hlavní postava (Tanwa) je už od počátku nesnesitelná. Je těžké si seriál plně užít, když nefandíte postavám nebo vám na nich nezáleží. Paradoxně se mě víc líbily vedlejší postavy, zejména Victor. U něj jsem jeho city (k Trinovi) opravdu věřil. Tato postava měla asi největší vývoj, ale bohužel skončila tak, jak skončila. Nemyslím si, že Shine je mistrovské dílo, jak ho někteří vychvalují. Na mě to působilo spíše jako fanservis MileApo.

Stále jsem čekal, jestli .... (nedořeknu), ale nakonec mě zlomily ty dvě vystihující recenze na GT přede mnou a do seriálu jsem se pustil. Také jsem se nemohl odtrhnout. Ty veletoče příběhu mé nitro téměř rozsekaly na padrť. Nedávná historie, a stále to stejné - kdo je u moci a u koryt, chce se u ní mermomocí udržet. Nakonec to známe i u nás, pět mrtvých v jedné současné kauze je toho příkladem. Co mě kromě krkolomného příběhu nejvíce uchvátilo? Hudba, kterou hodnotím za 11, písně, některé nádherné z konce šedesátých let, u písně Beyond the Clouds, která už tady byla zmíněna, jsem nebrečel, nebulel, ale upřímně plakal jako citlivá lidská bytost a nebylo to jen u ní, bylo to několikrát v průběhu seriálu, někdy i na konci některých epizod jsem musel vychutnat závěrečné titulky až do konce. A pokud to nebyly přímo písně, tak to byl úžasný hudební podkres, mnohdy za pomoci džezového klavíru či saxofonu. Výprava a celkové zpracování. I ten komparz thajských dam z vyšší společnosti byl dokonalý do posledního detailu, drdůlky, stuhy ve vlasech, prostě všechny vypadaly líp, jak ty Thajky dnešní 🤪. Herectví ... to byla jedna radost, a to nejen Apo (kterému to seklo neskutečně) a Mile, ale uchvátili mě pro mě neznámí Son (36) a Euro (29), dospěláci, kteří ztvárnili své postavy skvěle a nebáli se intimních pasáží, jež byly super vkusné a na thajské poměry "beztrenkové". Celý seriál vyladěný téměř do detailu. I ten Ukrajinec, Veera, který tam vnesl i svou utajenou lásku k ženě svého velitele a i další postavy. Uff. Jediné, co mi vadilo, ale asi to tak dříve bylo, je to neustálé "sto let za opicama" kouření téměř všude. Nádherný klenot mezi asisjkými seriály ... 10101010(22.10.2025)