Rozhovory se zabijákem: Jeffrey Dahmer (2022)

Dobře udělané, výpovědi ze kterých mrazí. Dahmer se geneticky opravdu "vydařil", Je až s podivem, že mu to procházelo tak dlouho. Na stranu druhou, co lze očekávat ve státě, který v té době bujel rasismem a homofóbními předsudky. Dalším nepoporatelným faktem je, že rizikové chování většiny obětí (nemyslím homosexualitu jako takovou, ale promiskuitu, lítání po nocích po barech a navazování kontaktů se zcela cizími lidmi a chodit s nimi k nim domů) si o průser přímo říká. Zajímavé, leč nechutné. Za mne 80% a  už nikdy více.

Od dokumentu jsem očekával nejen svědectví o této obludě, ale především vysvětlení expertů, jak je tohle možné, jak toto příroda umí vytvořit. Ale nikdo se neptá, nikdo neodpovídá. Co už vůbec nechápu, je absence pitevní zprávy mozku Dahmera, pokud vůbec byla provedena. Zkrátka - monstrum, co víc by nás mělo zajímat.

Najprv som videl seriál Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera. Teda všetky zásadné informácie a udalosti som už poznal, ale počuť premýšľanie Dahmera o sebe samom malo svoje "čaro". Nahliadnutie do zákulisia toho, keď pudy prevládnu nad inteligenciou a všetkým tým, čo má z človeka robiť človeka. Mali vraj 30 hodín nahrávok. Z toho teda použili dosť málo. Väčšinu času sa skôr prezentujú externé informácie. Zároveň mi prišlo, že niektoré veci preberajú znova a znova. Ucelený a dobre odprezentovaný nášup informácií pre neznalca, ale aj tak prevláda dojem ako zo špatne navŕtanej zombie.

Po shlédnutí Monster - The Jeffrey Dahmer Story mi toto přišlo informačně velice slabé. Ukázalo to pár nepřesností  Monster, ale potvrdilo občas až maniakální snahu se držet reality, zvlášť co se týče vizuálu. Ten dům a tu chodbu bych poznal ihned. I věci, co jsem myslel, že jsou v seriálu jen na efekt a v reálu by se nemohli stát, se stali prakticky uplně přesně. Šílené.
Co me hrozně vadí je, že měli k dispozici zatím nezveřejněné nahrávky s Dahmerem, což jsou ty nejlepší části, ale využívají je zřídka. Pokud mají natočeno 30 hodin, ukázali toho hrozně málo a místo toho nechají plkat vatu lidi okolo. Co mě vlastně hrozně vadí je, že až na kratičký úryvek ze závěrečné řeči u soudu, nikdy nevidíte Dahmera mluvit. Dokument vám tak popisuje osobu, kterou je hrozně těžké si nějak představit a v tom hraný seriál naopak exceluje. Což v případě Dahmera, který je většinou extrémně klidný a nežene ho klišovitá nenávist, hrozná škoda.

Netflix tyhle true crime dokumenty umí, o tom žádná a i já se přiznám, že je sleduji často a ráda. Po celé tři díly mě ale neopustila morální otázka, zda je vhodné těmhle lidem celkově věnovat tolik prostoru, tedy hraný seriál a zároveň i tento dokument. Nahrávky jsou určitě zajímavé, ale z morálního hlediska asi měly zůstat někde schované pro policisty a psychology, kteří by díky nim třeba v budoucnu zabránili něčemu podobnému. Myslím si, že seriálů a filmů s fiktivními vraždami je dost na to, abychom takto velebili ty reálné vrahy. Komu to pomůže? Kromě Netflixu asi nikomu. Jinak pokud jste viděli seriál, dejte si před tímhle pár měsíců mezeru, je to totiž prakticky to samé, jen z jiného úhlu.