Roky a roky (2019)

Ideologie se do filmové tvorby promítaly ve větší či menší míře vždy. John Wayne či Clint Eastwood jsou spojováni s konzervativismem, práce Pasoliniho nebo Olivera Stonea s levicí a  Russell T. Davies úspěšně v umělecké tvorbě definuje a zrcadlí směr označovaný jako progresivismus. Jestli jsem jeho sérii "Byl by to hřích" přijal s nadšením, tady jsem vystřízlivěl. Jeho představa dystopie je poplatná pohledu člověka ze sociální bubliny dobře zabezpečených liberálních městských elit, které už po dvě generace ztrácí kontakt se zbytkem společnosti. Jako člověk, který má kořeny v nižší třídě a se zvyšujícím se věkem zastává konzervativnější životní postoje, mám s jeho viděním světa problém a leccos ve scénáři na mě působí rušivě. Seriál na mě působí schematicky, postavy zastávající Daviesův světonázor se chovají a mluví jako aktivisté lidskoprávních organizací. Svět zítřka je popisován povrchně, technologické skoky jsou nerealistické, postavy působí jako narychlo načrtnuté figurky. Na jednotlivé postavy a příběhové linky nezbývá čas, mám pocit nedodělku. Celé to na mě působí jako nepromyšlená instinktivní reakce na trauma britských liberálů z brexitu, kterou Davies nedoladil a nenechal dozrát. Promiň, Russelle, snad příště... Celkový dojem: 40%.

Další velmi dobrá minisérie od Russella T. Daviese. Myslím, že měl slušný ohlas v době vydání, ale podívat se na něj pár let po vydání má ještě možná o něco mrazivější dopad. Takový seriálovější Black Mirror.
Strašidelně reálný vývoj situací sledovaný očima jedné progresivní britské rodinky. Postavy se chovají tak, jak by od nich člověk očekával a vždycky myslí hlavně na sebe a rozhodně nejsou černobílé. 
Obsazeno skvěle, ale o tom v takovýhle případech nikdy není pochyb. Je to mrazivá až depresivní podívaná a populistická postava Vivienne Rook je v dnešní době nepříjemně povědomá, každá země má svou verzi.

7.5/10. Challenge číslo 18-Bonus Epic Round-Series/Movies- Hráč číslo 9 - J *A*S*M.Roky a roky jsou v podstatě patnáctiletá časosběrná jízda do pekla, kde se s každým dílem posuneme o kus dál do budoucnosti, abychom zjistili, co jsme zase jako lidstvo posrali. Je až k nevíře, že seriál vznikl před šesti lety. Když vidíte, jak přesně trefili finanční krize, fake news, virové epidemie, války, technologický vývoj nebo vzestup populismu, začnete se trochu nervózně ohlížet přes rameno, jestli Russell T Davies nemá doma věšteckou kouli. Středobodem všeho je jedna rodina, kterou sledujeme napříč 15 lety. Jakmile se seriál pustí do politiky nebo ekonomiky, je to naprostý nářez. Krach bank je vykreslený tak realisticky, až máte chuť si jít vybrat i těch posledních pár korun z účtu. Pak je tu linka s dcerou, která se chce nechat zdigitalizovat. To byl solidní mazec, který člověku připomene, že hranice mezi člověkem a softwarem začíná být nebezpečně tenká a ty kempy připomínající koncentráky? Děsivé. Emma Thompson je v roli Vivienne Rook naprosto geniální. Je to tak přesná studie moderního populisty, až z toho jde strach. Je lidová, je vtipná a přitom by vás s úsměvem na rtech prodala do otroctví. Skvělou práci odvádí i hudba, která ty už tak stresující situace vybičuje do momentů, kdy zapomínáte dýchat. Abych jen nechválil, první půlka seriálu se trochu hledá a bohužel se nevyhneme vztahové vatě. Konkrétně ta gay dějová linka byla občas dost otravná a upřímně mě spíš vyrušovala od toho podstatného. Naštěstí od čtvrtého dílu šla stranou a seriál konečně začal tnout do živého. Kdyby tvůrci tuhle linku i další vztahové zbytečnosti úplně vymazali a nechali jen tu syrovou politicko-technologickou depresi, byl by to pro mě naprostý vrchol. I přes ty slabší vztahové momenty je to ve výsledku hutné dílo plné myšlenek, které se vám usadí v hlavě. Není to jen obyčejné drama, je to simulace toho, jak se svět nerozpadne s velkým třeskem, ale po malých, nenápadných kouscích. Je to povinná jízda pro každého, kdo se občas zamyslí nad tím, kam se jako civilizace řítíme a co budeme dělat, až se ten náš bezpečný domeček z karet začne sypat. Po dokoukání si nebudete chtít koupit nový iPhone, ale spíš zásobu konzerv a bunkr. Spíš depresivní a mrazivá než vyloženě entertaining podívaná. První a Poslední dva díly jsou top. Druhý a třetí je bohužel průměrný.

Pre mňa je toto zvláštny seriál. Hoci rozoberá množstvo reálnych tém súčasnosti aj budúcnosti, pôsobí na mňa nesympaticky, neprirodzene, miestami až sitcomovo. Nenašiel som v ňom psychologickú hĺbku ani v deji, ani v postavách, hoci by sa k prezentovaným témam vyslovene hodila. Kvôli tomu som si nevedel obľúbiť žiadnu z postáv ani sa naplno ponoriť do deja – napätie je často slabé alebo nijaké. Možno by pomohol remake s iným režisérom a presvedčivejšími hercami. Alebo by stačilo viac epizód – v šiestich sa to množstvo tém očividne nedá vhodne spojiť.

Hlavní postavy jsou archetypálními figurkami dnešního západního liberalismu: multikulturní rodina, homosexuální páry, transhumanistická puberťačka... a samozřejmě jsou vykresleny tak, jako by chtěli tvůrci říci: už ten multikulturalismus, lgbt a hi-tech konečně berte jako všudypřítomnou samozřejmost. Já si touhle popcornovou hovadinou volný čas kazit nebudu, a vypnul jsem už během prvního dílu.