Punks Triangle (2025)

Tak nám skončil tenhle seriál, kde je milostný trojúhelník, to sice jo, ale jenom mezi dvěma lidma. Tedy až na to, že jsou jenom dva dva, ví jenom jeden z nich. A tohle nabízí spoustu možností, jak pracovat s dějem a postavama. Jenže tady to bylo tak na půl cesty. Kdy začátek byl opravdu moc fajn. Kdy na jedné straně je Chiaki. A upřímně, kdo by si tohle roztomilý zlatíčko nezamiloval. Tichý plašáček, který chce jenom jedno: dělat to, co ho baví. A jeho motivace jsou sice na úrovni někoho trochu mladšího, ale na druhou stranu má alespoň nějaký sen. Takže se přihlásí na školu, aby mohl být módní návrhář. Protože ten den, kdy poznal svůj budoucí idol, to mu změnilo celý život. Doslova. A do každé části jeho vyjadřování. Teda, kromě té plachosti a jisté antisociálnosti v očích svých spolužáků. Jako, mě přišel normální, ale asi dává smysl, proč zrovna mě, že  ☺️ Takže když zjistí, že následují projekt nebude sólovka, ale s někým ze třídy, tak nastane menší konec světa. Jenže Enaga je tak trochu ne přesně to, v co doufal. Je ještě divnejší než on sám (a to už je co říct!) a strašně nešikovný. A to teda ne, když vítěz projektu bude mít tu čest, aby jeho model na sebe vzal nikdo jiný než právě Ae, ten velký idol. Ano, všechny hlavní aktéry máme představený. Tedy, my diváci, který víme, že (zpět k první větě) se tady bavíme jenom o dvou lidech, ne o třech. A ten začátek je moc fajn. Protože trávíme dost času jak s Enagou, tak i s Aeim, kdy se všechno začne dost rozpadat, když začne konečně poznávat Chiakiho, který se s každým z nich chová úplně jinak. Což je pochopitelné. Stejně jako ty úvodní myšlenky, který Ae má. A tady to prostě začalo trochu drhnout, přestože bylo fajn pozorovat ty změny a to: "Řeknu pravdu až za chvílí, teď to nejde.". Jasně, jasně, je to jenom kvůli Chiakimu, vůbec ale vůbec to nemá nic společnýho s myšlenkou, že co když mu řeknu pravdu, tak mě už nebude chtít vidět. Jasně, mrk, mrk. Protože tady je vážně hodně "až potom". Takže tušíte, že někdo to dostane do ksychtu hodně bez příprav. Ale na druhou stranu, způsob, kterým se to Chiaki dozví, byl ... jo, ono se to hodilo vzhledem k tomu, co všechno padlo předtím než trapný "sakra, to jsem neměl vidět". Tenhle seriál má svou úroveň! 🫶 A jo, poslední díl je uspěchanej. Což je strašná škoda. Ale moc mi to vynahradilo všechno to, co Chiaki během těch osmi dílů o sobě řekne. Protože tohle díky tomu nepůsobí jako taškařice, kdy si někdo vezme paruku a čepici a najendou pro svět vypadá jinak než své celebrití já a někoho pozná. Tohle je fajn seriál o poznání sebe samého skrz to, co rád dělám a co tím chci ostatním říct. Ostatně nejsilnější částí je právě rozhovor o tom, jak lidi tak snadno druhého kompletně "znají" jenom na základě toho, jak se obléká a vypadá a hned ví všechno. Jo, jenže tak to nefunguje a bylo moc fajn to slyšet právě od někoho, kdo měl tak dlouho problémy sám se sebou a ten jeden osudový den všechno změnil. To bylo strašně moc hezký. No, jo, možná proto je ten odpouštěcí závěr tak rychlý. Protože on moc dobře ví, že i Enaga jenom hledal sám sebe. Ale i tak, hláška: "To je ale divný čaj, takový jsem ještě neviděl." se mi vyryla do mozku asi už napořád 🤭 Zrovna tam by byl … jo, kdo by se do tohohle srdíčka nezbláznil, že? 🧘 4,5/5 👍(29.11.2025)(méně)(více)