Polosvět (2022)

Dobrej bordel. Určitě je to dnes stejný. Nejzajímavější na tomhle všem je, že to všichni řeší, až se už nic nevyřeší. Což znamená, že to co se děje dnes, se bude řešit zase až za cca 20 let a to co se bude dít za 20 let, na to se hodí oko až za 40... Mezitím spousta dokumentů a povzdechů o tom, jak je to všechno špatně. Mají to dobře vymyšlený.

Všichni zločinci, kteří zde vystupovali či se o nich mluvilo, by dle mého názoru neměli již nikdy chodit svobodně po zemi. Všechny části byly zajímavé, nejvíce pro mě díl s Orlickými vrahy. Šílené byly i ty části, kdy o sobě někteří aktéři tvrdili, že v jádru jsou to vlastně dobří lidé. Tak jasně. Zřejmě nechápou pojem dobrý člověk. A pan advokát, co zastupoval ***, tak ten by měl sedět také.

K dokumentuPolosvětmě navedla poslední a vcelku povedená kniha J.KmentySvětská mafie,jejímž těžištěm je příběh rodiny Bělových, o níž pojednává druhá epizoda tohoto seriálu.Polosvětje zajímavý  především pro diváka, pro něhož jsou 90.léta a historie domácího organizovaného zločinu novum, nebo o nich má jen matné povědomí. Jinak už bylo vše v něm uvedené nejméně stokrát opakováno, ať už v mnoha knihách, dokumentárních pořadech nebo v hraných filmech. Mrázek, Běla, Jonák, Krejčíř, Kopáč, Černý, Berdych...je to stále dokola. Tahle jména už jsou jako odlupující se viněty na umatlaných a skoro dopitých láhvích se zvětrávajícím mokem ročník 90 XX. Stačí ještě dosrkat pár zbytků a je prázdno. A na jazyku zůstává jen nepříjemná pachuť....

Zaujímavý dokumentárny seriál o rôznych podobách organizovaného zločinu v prvej dekáde po víťazstve pravdy a lásky, jeho prerastaní do polície, súdnictva a politiky. Výpovede kriminalistov, novinárov, svedkov, obetí a aj niekedy celkom charizmatických páchateľov, či už spoza mreží alebo po odpykaní trestu. Nechýbajú ani zábery z dobového spravodajstva a policajného archívu. O preberaných veciach som väčšinou mal menší či väčší pojem, tuná boli pekne zhrnuté a dozvedel som sa kopu nového. Problémom pre mňa boli názvy niektorých epizód kontrastujúce z obsahom. Polosvet vekslákov je o jednom konkrétnom bývalom vekslákovi, ktorý sa vypracoval na veľkého bossa. Polosvet svetských je o jednom mafiánovi pochádzajúcom z kolotočiarskej rodiny. Polosvet sexklubov je o majiteľovi jedného diskobordelu. Občas to mierne skĺzalo do bulváru a hrania na city, ale vcelku spokojnosť.

V prvním dílese setkáváme s panem Jonákem, jedním z kontroverzních podnikatelů, kteří nás budou provázet i následujícími díly. Dokument obsahuje výpovědi svědků, archivní záběry Jonáka, samotného dění v jeho klubu i výpovědi kriminalistů. Překvapilo mě, že je dokument relativně objektivní a nevykresluje Jonákovu osobnost pouze v takovém světle, v jakém je známa v širokém povědomí. Výše zmiňovaného podnikatele jsem z více zdrojů vnímala spíše jako excentrického, nicméně velmi schopného muže, který spíše toužil po mafiánské image, než aby jím skutečně byl. Přesně tak je také popsán v prvním díle.Potése nám představuje pan Večeř se svým příběhem o LTO. Zde vypovídá Jana Lorencová, žena, která s panem Večeřou v roce 2004 natočila dokument s názvem "Můj přítel vrah", kde je podstatně podrobněji vykreslena problematika tehdejšího obchodu s lehkými topnými oleji.Polosvět nájemných vrahů a polosvět policajtůjsou jakýmsi pomyslným spojovacím můstkem mezi posledními dvěma díly. Nejedná se totiž o polosvěty jako takové, nýbrž o podstatnou součást těch zbylých. Dnes je již notoricky známé jméno Davida Berdycha, po němž byl (médii a obžalobou) pojmenován gang. Většina agresivní síly se rodila v tehdejších posilovnách či "na dveřích" a byla to nepostradatelná součást mafiána tehdejší doby. Ostatně, ve většině případů, které nám dokumentární pořad představuje se opakuje několik jmen, příkladem, Pavel Šrytr. Člověk, který pracoval jako bodyguard Antonína Běly a posléze Františka Mrázka. Nebo sám pan Večeřa (bývalý profesionální voják). Tyto dva díly nám spíše představují armádu, kterou kolem sebe mafiáni tvořili.Předposlední dílse přímo dotýká osudu tehdejšího krále podsvětí, tedy Antonína Běly. Může, který stál u zrodu divokých devadesátek, nicméně se jejich konce nedožil. Překvapuje mě míra pozitivních informací o tomto muži, jelikož z dostupných zdrojů je zřejmé, že se vedle velmi schopného muže, který dokázal vydělat peníze, jednalo také o velmi labilní a chaotickou povahu. Antonín Běla za sebou měl pokus o sebevraždu i několik velmi zvláštních příhod, které jej několikrát v životě dostaly do psychiatrické léčebny. V dokumentu je vykreslen jako tichá, nicméně velká síla. O jeho poměrně nuzných začátcích též nepadne ani slovo. Naopak, velký prostor je dán jeho synovy, který poměrnou část života tráví ve výkonu trestu, a který svého otce považuje za "boha". Stejně takfinální a poslední díl, který začíná vraždou Františka Mrázka. Velmi podstatné jsou výpovědi kriminalistů, kteří jsou věcní a konstruktivní (i proto doporučuji Legendy české kriminalistiky). Je patrné, že se na svět (i polosvět) dívají střízlivýma očima bez jakéhokoli radikálního postoje. Velmi mě bavila část, kde probíhala velmi okrajová rekonstrukce přípravy na Mrázkovo zavraždění. Pravdou je, že se dokument tématy nezabývá příliš do hloubky (kauzalita mezi Setuzou, vlastníkem Agrofertu a smrtí Františka Mrázka), jak by si jednotlivé díly zasloužily. V závěru se jedná o velmi povedený počin, nicméně je nutné se dovzdělat z více zdrojů a utvořit si ucelenější názor, jelikož jak je patrné, ani kriminalisté samotní na historii českého podsvětí nemají jednotný pohled.Dokumentární sérii jsem hodnotila v takovém pořadí, v jakém jsem jej viděla.