Philip K. Dick's Electric Dreams (2017)

Tohle je fakt balzám na duši každého fanouška pravověrné sci-fi. Desítka diametrálně odlišných povídek, které fungují jako pocta klasické sci-fi se vším, co k tomu patří. Zatímco současná science fiction je v jistém smyslu tak trochu sterilní, tyto povídky, ač z Dickových předloh zadaptované velmi volně, ctí zdrojový materiál a jsou hravé, plné retro atmosféry, abstrakce a imaginace. Seriál v mnohém připomíná rozmanité sci-fi antologie z devadesátek, ať už jistými brakovými aspekty či velice pestrými scenáristickými, ale i přepálenými vizuálními nápady. Electric Dreams ale mají výhodu i v moderním přístupu k seriálové filmařině. Kromě kvalitních efektů je každá z epizod rozvážně nasnímaná a zrežírovaná a vypadá skutečně filmově. Příjemným překvapením je i nadupané herecké obsazení, kde se střídá jedna známá tvář za druhou. Na tenhle typ seriálu bych klidně vydržel koukat 10 sérií, obzvlášť pokud by si udržel takto vyváženou kvalitu a pestrost.

Tento seriál akoby padol z neba pre priaznivcov Dickových poviedok (vrátane mňa) a priaznivcov Black Mirror (vrátane mňa). Čiže osobne ma jeho vznik veľmi potešil a iba máloktorá adaptácia poviedky klesla u mňa pod nadpriemer. Za to najlepšie v tejto desiatke považujem Human Is, Autofac a Real Life. Za relatívne najslabší dielik celku zase Father Thing. Zvyšok sú čisté, i keď subjektívne, "štvorhviezdičky". Uvidíme, či sa dočkáme ďalšej série, my fanúšikovia PKD by sme ju s radosťou uvítali a aj si ju stopercentne zaslúžime, materiálu na spracovanie je habadej.

Lacnejší, menej nápaditý, menej zaujímavý a vo výsledku aj menej kvalitný, resp. kvalitne veľmi nevyvážený pokus o ďalšíBlack Mirror. Škoda, z pera Philipa K. Dicka vzišli zaujímavé poviedky (aj keď v dnešnej dobe sa na niektorých už podpísal zub času, niektoré sú však stále vysoko aktuálne a znepokojivé), no zaslúžili si prepracovanejší prístup ako po scenáristickej stránke, tak po stránke réžie kde boli väčšinou zverené do rúk druhotriednym televíznym režisérom. Výsledkom tak štyri dobré poviedky z desiatich, ten zvyšok je fakt ťažko priemerná až občas silno podpiermerná vata. /Episode 1: The Hood Maker (4/10) / Episode 2: Impossible Planet (7/10) / Episode 3: The Commuter (5/10) / Episode 4: Crazy Diamond (3/10) / Episode 5: Real Life (7/10) / Episode 6: Human Is (6/10) / Episode 7: Kill All Others (6/10) / Episode 8: Autofac (5/10) / Episode 9: Safe & Sound (8/10) / Episode 10: Father Thing (9/10)

Většina antalogií má problém, že některé části jsou dobré a jiné zase slabé. Tady jsem na toto nenarazil. U Všech dílů jsem se nadmíru bavil. Co musím vyzdvihnout je skvělý casting. V každé epizodě je někdo jehož jméno sice z paměti neznáte, ale už jste ho někde viděli a umí hrát.

I když jsou jednotlivé epizody povídkami jen zhruba inspirovány, není to žádný průšvih, Autofac a Safe and Sound mi přišly skoro i lepší. Klidně bych snesl i další sérii, materiálu je dost.