Báječná léta (1988)

Tak toto fakt nie. Vzdal som to po 13. častiach. Vážne som sa snažil ale asi mám meškanie zopár desaťročí. Keby som to sledoval vo veku hlavných protagonistov možno by ma to chytilo ale takto mi to prišlo neskutočne o ničom. Tvorcovia tu postavia jednotlivé častí z tých najbanálnejších veci ktoré sú v živote úplnou samozrejmosťou. (chápem dráma ale existuje kopa drám a kopa drám o dospievaní kde sa tiež riešia banálne veci a fungujú) Toto nemá iskru, nemá to spad. Sem tam sa síce niečo podarí ako napríklad diel keď Kevin ide do práce spolu s otcom a uvedomí si dôvod prečo je jeho otec taký aký je. Ale popravde toto bola jediná časť ktorá ma naozaj bavila. Ostatné... no škoda slov.

Seriál, o kterém se dá lidově řečeno říct, že jsem "na něm vyrůstal". Poprvé byl ČT vysílán někdy v první půlce 90. let (skončil někdy v únoru/březnu 1996), podruhé někdy cca 2001-2003 a tehdy jsem jako středoškolák měl občas pocit, že mi mluví ze života, byť se odehrával o 30 let dříve a úplně někde jinde. Navíc jako nejmladší dítě pětičlenné rodiny, kde je nejstarší dítě sestra a starší bratr je nesnesitelný, byť dneska oproti Weynnovi je to vysokoškolský učitel, jsem s Kevinem prostě soucítil. A pak ta Winney ...

V tý době to mělo svý kouzlo, malý sympaťák Kevin, laskavý humor, po duši to pohladilo, i nějaké poučení k tomu. Ale dnes by to už nejspíš nemělo šanci zaujmout, je to spíše sentimentální záležitost pro ty, co to tehdy, když to dávali u nás prvně v televizi, viděli (spolu s Dallasem, Beverly Hills atd., atd.), v dobách, kdy nebyly mobily, internet, sociální sítě, lidi si byli tak nějak blíž a vůbec všechno bylo lepší. Ne, neposmívám se, já tehdy na BL také koukal pravidelně (stejně jako na Dallas, Beverly Hills atd.) a coby pubescent s rozjitřenými city to velmi prožíval. Jenom si na rozdíl od většiny zde tu čtvrtou a pátou nostalgickou hvězdičku odpustím a dám tomu jen tolik, kolik si to podle mě zaslouží. Průměrný seriál s chytlavými, leč lehce kýčovitými epizodami, neurazí, mnohdy pobaví a dojme, plus kvalitní český dabing.

Vzpomínám si, že když Báječná léta poprvé běžely v televizi, tak jsem byl ve věku Kevina Arnolda a se seriálem jsem v podstatě vyrůstal. Tenkrát jsem se dokázal s hlavní postavou sžít a opravdu jsem ten seriál doslova hltal. Pak jsem viděl pár dílů, když mi bylo asi tak 18 a tenkrát už mě to moc nebralo. Teď jsem seriál někde našel, takže jsem se zkusil z nostalgie na pár dílů podívat a upřímně řečeno, byl jsem trochu v šoku. Pamatoval jsem si to jako takovej pohodovej seriál o dospívání, ale on je to spíš horor o dospívání. Kevin Arnold žije v příšerný rodině, kde vládne tvrdou rukou otec, což je ukázkovej psychopat a despotickej tyran. Celá rodina před nim musí chodit po špičkách a ve všem mu přikyvovat, protože otec hledá neustále jakýkoliv záminky k tomu, aby vyvolal konflikt. Matka je sice hodná a starostlivá, ale jinak dost smutná existence, která zastává v rodině jenom funkci služky. Její nejčastější téma rozhovoru je bramborová kaše. Starší bratr je totální primitiv se sklony k agresivitě. Chudáka Kevina akorát od rána do večera mlátí a nadává mu. Z tohoto panoptika se trochu vymyká akorát starší sestra, která je relativně normální. Teda až na to, že je to hipík. Ale jako jediná si dovolí třeba s otcem nesouhlasit a dokonce má i vlastní názory. Ta se ovšem později provdá za Rosse z přátel a odjede s nim na Aljašku. Pak je tam Kevinův kamarád Paul, což je totální zoufalec, a Kevinova láska Winnie, která s nim zachází jak s kusem hadru. Kromě toho je Kevin ve škole permanentně šikanován staršími spolužáky. Najdou se tam teda i některý opravdu pohodový a milý epizody, ale prožít takový dětství, tak na to asi nijak nostalgicky vzpomínat nebudu...

Nelze hodnotit jinak. Ačkoli se jedná o americký seriál, životy a vzpomínky na dětství jsou podobné. Je zde popsáno snad všechno, každičký kousek klukovských vzpomínek, od dětství po útrapy dospívání. Smích střídá slzy, slzy střídají smích. Podmanivá kombinace vybroušená do nejmenšího detailu. K tomu výborná hudba, která sice moje dětství nedoprovázela, ale moje dospívání už ano při cestách do minulosti za poznáním. A teď, když jsem dokoukal poslední díl, brečím tu jak slon. Takový je život.