Phi Brain: Kami no Puzzle (2011)

Počítačové hry, ve kterých řešíte hádanky, puzzle, logické questy a tak všelijak podobně, mají-li v sobě punc originality, rozumně nastavenou obtížnost a třebas i dobře vypadají, bývají leckdy úspěšné a mnohdy se dají označit za umělecké dílo. Phi Brain však není hra, tudíž Vám nezbývá než blbě čumět na někoho jiného, konkrétně Daimon Kaita, jak řeší jeden rébus za druhým. Co chvíli potkává lidi s obdobnou duševní chorobou, jež s ním v tomto sportu buď soupeří či mu pomáhají. +++++ Úspěšné počítačové hry si velmi často dokázaly zjednat respekt tím, že vtiskly do polovodičů zcela nové druhy hádanek. Sám vzpomínám na dnes již prastaré The Incredible Machine. Phi Brain ovšem takové ambice nemá a nemůže mít, průměrný scénárista nevymyslí nový, zajímavý hlavolam každý týden, to prostě nejde. Tudíž nám předkládá kousky, které jde koupit v krámě, variace na ně, případně někdy až příliš jednoduché hlavolámky, jež diváka uráží svou prostotou. Jediné, co činí zdejší tajenky velikými, je jejich velikost. Jako místnost, jako park, jako parkoviště... +++++ Jsou tu ovšem i jiné propriety, co diváka mají lépe poutat k telce. Zřejmě zamilovaná diváka, ohrožení života, tajná organizace a banda stejně stižených, afektovaných freaků. Vážně jsou anime recepty až tak banální. Konec po 4. díle. Bez hodnocení, dojem kolem **.(02.11.2011)